Pondělí

26. září 2022

Nyní

10°

Zítra

Svátek má

Ohrožený sysel obecný se díky divokým koním po 50 letech objevil v Podyjí

18. 8. 2022

page.Name
Pastva divokých koní pomohla k návratu jednoho z nejohroženějších savců České republiky do Národního parku Podyjí. Poprvé po padesáti letech se na území parku zabydlel kriticky ohrožený sysel obecný. Monitoring, který tu pravidelně provádějí Muzeum Karlovy Vary a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, nyní potvrdil, že se zde i rozmnožuje.

Přirozená pastva velkých kopytníků opět ukázala svůj potenciál pro návrat ohrožených druhů do krajiny. Na Havranické vřesoviště přišli sysli z několika metrů vzdálené lokality u obce Hnanice. „Není náhoda, že sysli našli vhodný biotop právě na havranické pastvině. Díky divokým koním zde totiž byly obnoveny krátkostébelné trávníky, které jsou jejich biotopem,“ řekl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.

Ještě v roce 2018, kdy pastva divokých koní na Havranickém vřesovišti začala, pokrývaly místo současného výskytu syslů husté vysokostébelné trávníky. Ty jsou pro sysla zcela neobyvatelné a nikdo by jej zde tehdy nečekal. Pastva však lokalitu po několika letech změnila pozitivním způsobem a vytvořila vhodné podmínky nejen pro sysly, ale také pro vzácné květiny, jako jsou koniklece.

Její pokračování navíc pro sysly dlouhodobě zajistí odpovídající prostředí. „Pastva divokých koní dokáže levným způsobem dlouhodobě udržovat vhodné podmínky nejen pro sysly, ale také další druhy živočichů a rostlin, které potřebují řídké trávníky bohaté na kvetoucí byliny,“ upozornil Dalibor Dostál na jednu z největších předností pastvy velkých kopytníků.

Samovolné osídlení Havranického vřesoviště sysly je silným momentem v rámci záchrany tohoto druhu v rámci tuzemské přírody. K přirozenému šíření sysla dnešní zemědělskou krajinou může docházet jen tam, kde byla dosud zachována drobná krajinná mozaika s mezemi, remízky, polními cestami či pastvinami. Většina lokalit s výskytem sysla v Česku je vzájemně izolovaná, a proto v případě zmenšování těchto populací musí být počty syslů doplněny jedinci odchovanými v chovech v rámci záchranného programu.

Na syslích lokalitách v Česku je zároveň zásadní zajištění vhodného managementu v podobě udržování jinde krátkostébelných trávníků. Na Havranickém vřesovišti v Podyjí oba tyto problémy díky charakteru okolní krajiny a divokým koním odpadají. Další dobrou zprávou je, že sysli lokalitu nejen osídlili, ale začali se tam také rozmnožovat.

„Při letním monitoringu, který realizuje Muzeum Karlovy Vary ve spolupráci s AOPK ČR, se po jarním objevu syslích nor ani nepodařilo prokázat i úspěšnou reprodukci syslů. Pozorován byl jeden vrh mláďat. Celkově odhadujeme, že v ohradě divokých koní žije do 10 syslů. Klíčové pro další vývoj zdejší malé kolonie bude úspěšné přezimování do jara. To budeme moci vyhodnotit až na jaře příštího roku,“ uvedla Tereza Brzobohatá z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranný program sysla v České republice koordinuje.

Přežití nově vznikající, zatím stále křehké kolonie syslů nebude kvůli extrémním klimatickým podmínkám snadné. „Letos nemají sysli vůbec jednoduchý život. Havranické vřesoviště podobně jako celý region čelí velkému suchu. Vegetace zdejších luk a vřesovišť vlivem sucha v kombinaci s vlnou extrémních věd uschla tak rychle, že neměla šanci zareagovat. Porosty křupou pod nohama, zelenou rostlinu člověk téměř nepotká. Sysli se tak za potravou vydávají daleko od nor, což je vystavuje nebezpečí ze strany predátorů. Není tak vůbec jisté, že si sysli zvládnou vytvořit dostatečnou tukové zásoby na zimu a svůj první rok na Havraníkách vydrží,“ sdělil Robert Stejskal, který má ve Správě Národního parku Podyjí na starosti péči o nelesní biotopy.

Podle Jana Matějů z Muzea Karlovy Vary, který provádí celostátní monitoring syslů v rámci záchranného programu, dlouhodobého sledování populačních systémů v Česku, že nejvýraznější vzestupy jejich počtu v jednotlivých lokalitách, ale i plošná expanze obyvatelstva a vznik vzniklých kolonií, jako je ta na Havraní , nastává právě v suchých letech. „Velmi dobře to bylo vidět v suchém období 2017 až 2019. Naopak vlhké roky jako byl 2021 syslům neprospívají. Extrémy jsou samozřejmě rizikem pro všechny druhy, systém nevyjímaje. Sysli však prokazatelně zvládají lépe sucho než mokro. Na výsledek si proto musíme počkat do nadcházejících let,“ dodal Matějů.

(hyš-dd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Česká krajina