Průzkum minerálních pramenů Slavkovského lesa odhalil skryté přírodní bohatství

Podle Jindřicha Horáčka, vedoucího Agentury ochrany přírody a krajiny, Správy CHKO Slavkovský les, vědci zkoumali minerální prameny Slavkovského lesa doslova pod mikroskopem. „Zadáním průzkumu bylo na vytipovaných lokalitách vývěrů kyselek zjistit složení řasových společenstev v současnosti, ale i v hluboké historii. Byly odebrány vzorky ze čtyřiceti lokalit rozličného charakteru, jako prameniště, minerálky, potoky, tůně a rašeliniště. Celkem bylo při tomto průzkumu nalezeno 330 druhů sinic a řas, z toho 110 druhů rozsivek,“ uvedl.

Cílem průzkumu bylo zjistit přítomnost vlajkových druhů řas nejen v současnosti, ale také během mladších čtvrtohor. „Dále měl odhalit, jaké vlastnosti jsou pro jejich výskyt nejvhodnější, abychom mohli stanovit optimální péči o území do budoucna,“ sdělila Jana Rolková z téže agentury a Správy CHKO Slavkovský les. Mezi vybrané lokality patřily nejen přírodní památky Čiperka a Koňský pramen, ale také kyselky na Tepelsku nebo několik kynžvartských kyselek v oblasti vývěry v území Soosu a Františkolázeňska.

„Kupříkladu vzorky z Číhanského prameniště byly zpracovány podrobněji z důvodu připravovaného vyhlášení tohoto území jako nové přírodní rezervace Číhanské slatě,“ vysvětlil Horáček. To doplnila Jana Kulichová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, že sledovaným vlajkovým druhem byla především rozsivka, která je upravena k životu v železitých minerálních vodách. Vyskytovala se celkem v 11 vzorcích.

Sekvence úseku chloroplastové DNA tohoto druhu ukázaly, že zde populace v jednotlivých lokalitách nejsou geneticky odlišné a mají stejné geny jako rozsivka ze železitých kyselek ve vzdáleném Polsku a Slovensku. Výzkum též potvrdil, že vzácné a ohrožené druhy rozsivek minerálních pramenů Slavkovského lesa mají podle fosilního záznamu a současného výskytu nepřetržitý vývoj od hluboké minulosti konce doby ledové až po dnešní dny.

„Rozsivky jsou jednobuněčné hnědé řasy, které najdeme hojně v různých typech vodního prostředí. Mořské rozsivky, vznášející se volně ve vodě, se významně podílejí na globálním cyklu uhlíku a produkci kyslíku. Přisedlé sladkovodní rozsivky využíváme jako biologický ukazatel ekologického stavu vod. Vytváří si typickou dvoudílnou, tvarově různorodou křemičitou schránku s víkem proděravělou drobnými otvory,” přibližuje objekty svého výzkumu Kulichová.

Rozsivky osidlují volný vodní sloupec jako součást planktonu a žijí i na dne pobřežních, tekoucích i stojatých vod s dostatečným množstvím světla, kde jsou přichyceny na kamenech a vodních rostlinách či tvoří hnědé povlaky na bahně. „V republice bohužel nemáme ustanoven seznam ohrožených druhů řas. Nicméně při porovnání s německým Červeným seznamem sladkovodních rozsivek bylo ve Slavkovském lese nalezeno 12 druhů s určitým statusem vzácnosti či ohroženosti, což je poměrně vysoké číslo,“ dodala Jana Kulichová.

(hyš-jr)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Jana Kulichová