Vědci ověřují genetickou diverzitu a klonovou identitu u břízy bělokoré

Pro lesnictví i životní prostředí republiky je významným zástupcem tohoto rodu bříza bělokorá, která obsazuje holé plochy a plní funkci primárního zalesnění. Dorůstá do středně velkých rozměrů až 30 metrů výšky s průměrem kmene kolem 70 centimetrů. Na způsob vyhledávání a ověřování geneticky kvalitních jedinců břízy se zaměřili vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, útvaru Biologie a šlechtění lesních dřevin, a zpracovali příručku – certifikovanou metodiku – Metodické postupy ověřování genetické diverzity a klonové identity u břízy bělokoré s využitím mikrosatelitových markerů.

Metodické postupy DNA analýz u břízy bělokoré pro sledování genetické variability a klonové identity s využitím jaderných mikrosatelitových markerů nebyly dosud pro podmínky České republiky popsány. Cílem vědců je prezentovat postupy analýzy DNA pro objektivní určování identity klonů a sledování úrovně genetické diverzity u břízy bělokoré s využitím polymorfních mikrosatelitových markerů. U fenotypově (vzhledově) kvalitních jedinců bude možné představenými postupy analýz DNA ověřit jejich genetickou kvalitu a provést výběr vhodných klonů s dostatečnou diverzitou pro založení množitelských porostů, například semenného sadu.

Bříza bělokorá přirozeně zaujímá rozsáhlý euroasijský areál a v Česku roste po celém území od nížin s návštěvou lužních lesů až po horské oblasti do výšek kolem 1000 metrů. Je to typická průkopnická světlomilná dřevina, která se v lesnictví používá k zalesňování holin po devastovaných lesích. Není náročná ani na klimatické podmínky a snáší i znečištěné ovzduší.

V posledních letech kvůli vysokým teplotám, silnému suchu a následnému zničení oslabených stromů lýkožroutem smrkovým dochází k velkoplošnému rozpadu hospodářského lesa, především smrkových porostů. Pro zalesňování rozsáhlých holin se výzkumně ověřují efektivní postupy obnovy s využitím vhodných alternativních druhů dřevin. Světlomilná bříza bělokorá, která není náročná na environmentální podmínky a přináší i hospodářský užitek, je vhodným druhem dřeviny pro výchozí zalesňování holin.

Pro využití v lesnictví je podstatné zajistit dostatečné množství kvalitních zdrojů reprodukčního materiálu. Kromě posouzení kvality na základě morfologických znaků lze s využitím analýzy DNA získat i genetické charakteristiky. Při zakládání semenných sadů nebo směsí klonů je vhodné ověřit genetickou diverzitu vybraných zdrojů stromů a pro kontrolu správnosti objektivně zhodnotit identitu deklarovaných klonů.

Aplikace nových kontrolních metod ověřování klonové identity reprodukčních zdrojů na základě analýzy DNA se již využívá státní správou při realizaci dotační politiky v oblasti podpory a reprodukce genofondu lesních dřevin. Při genetickém zkoumání lze vybrané břízy bělokoré využít pro získání kvalitnějšího reprodukčního materiálu, se kterým se dosáhne efektivnějšího zalesnění holin s dostatečnou variabilitou porostů a stromů ověřených výběrem elitních klonů.

Význam nových postupů v souladu s metodami spočívá ve využití analýzy DNA pro objektivní ověřování příslušnosti jedinců k určitému klonu a sledování genetické diverzity mezi jedinci a porosty. Představené postupy byly odzkoušeny na vybraných jedincích břízy bělokoré. V případě založení semenného sadu s klony břízy bělokoré je možné vedle dokumentačních důkazů reprodukčního materiálu, kdy ale případnou záměnu klonů v sadu nelze vyloučit, objektivně potvrdit deklarovanou identitu jedinců ke klonům na základě uvedených metodických postupů analýzy mikrosatelitních markerů.

Uplatnění metodiky spočívá v získávání poznatků na úrovni genetické diverzity zájmových porostů břízy bělokoré za účelem výběru vhodných zdrojů reprodukčního materiálu a v ověřování deklarované identity klonů u všech typů klonových výsadeb - semenných sadů a směsí klonů. V současné potřebě zalesňovat kalamitní holiny nabývá břízy bělokorá jako jeden z druhů přípravných dřevin na význam a pro tyto účely je žádoucí, aby se používaly morfologicky kvalitní a geneticky variabilní břízy.

Při použití dostatečně geneticky variabilního výchozího materiálu pro zalesňování se získají stabilnější a odolnější porosty, které budou lépe zvyšovat biologickou rozmanitost,  přizpůsobovat se možným změnám klimatu, a tím přispívat k zachování stability lesních ekosystémů a ochraně životního prostředí. Při porostu z kvalitních genetických zdrojů je vyšší záruka, že v době mýtné zralosti porostu bude dosaženo vyšší kvantitativní (objemové) produkce, což představuje podporu ke zvýšení ekonomické schopnosti života a konkurenceschopnosti trvale udržitelného obhospodařování lesů.

Bříza bělokorá byla upravena za důležitou pionýrskou a meliorační dřevinu, ale s omezeným využitím a nízkým zhodnocením dřeva. Přitom tato dřevina nacházela široké uplatnění již v dávné minulosti, například na výrobu dávných lepidel, nádob, v nábytkářství, kosmetice, lékařství a jako výborné palivo. V Čechách je nedostatek kvalitního březového dřeva pro technické zpracování a většina domácích bříz se zpracovává na palivo. Pro výrobu nábytku a dalších produktů se dýhy a překližky dovážejí.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: VÚLHM