Pondělí

26. září 2022

Nyní

13°

Zítra

11°

Svátek má

Krkonoše, celoživotní láska Mistra krajinářské fotografie Jiřího Havla

25. 2. 2022

Krkonoše, celoživotní láska Mistra krajinářské fotografie Jiřího Havla 21 snímků
Když se řekne krajinářská fotografie, každému, kdo se o ní zajímá, se vybaví jméno Jiří Havel. Tento trutnovský fotograf, který se loni v dubnu dožil úctyhodných devadesáti let, svůj život zasvětil nedalekým horám Krkonoším a dá se říci, že se staly jeho celoživotní láskou.

„V Krkonoších jsem vyučil fotografa horské přírody. Jimi poměřují všechny ostatní hory světa, které jsem navštívil. Krkonoše se pro mě staly měřítkem. Stále cestují se mnou. Nejsou sice nijak význačné v porovnání s ostatními světovými horami, ale příroda je tam jedinečná, především květena,“ řekl mně v rozhovoru už v roce 2010 tento legendární fotograf, který má na svém kontě více než dvacet publikací a cestoval s fotoaparátem na krku celý svět .

K devadesátinám mu byly v domácím Trutnově loni uspořádány hned dvě retrospektivní výstavy za osobní účast autora. Ta první, s názvem Krkonošský poutník se konala ve třetím místě nově vznikajícího Centra současného umění EPO 1, které sídlí v bývalé elektrárně Poříčí, ao jeho vznik a vize se zasloužil trutnovskému podnikateli Rudolfu Kasperovi. V této souvislosti vznikl také dokument Jiří Havel – fotograf hor, jenž vyrobilo studio Špetla film.

Poutavá výstava v EPO 1 přinesla aktuální žeň z tvorby jednoho z nejvýznamnějších krajinářských fotografů v zemi a byla reprezentativním úvodem ke vzniku této galerie. Dalším počinem byla expozice Galerie města Trutnova Jiří Havel – 90 let v horách. Při této příležitosti jako fotograf Krkonoš byl symbolicky obdarován květy z Rých a Albeřic, kterou lze najít na jeho místech v rozmanitých podobách.

Výstava zahrnovala 90 fotografií jeho bohaté tvorby, tedy stejný počet, jako je Havlovi let. Vybíráno bylo z tisíců neuvěřitelných snímků a tím byl stejně jako v EPO 1 vzdán hold jeho naprosto výjimečné tvorbě a zcela neopakovatelnému zachycování nejvyšších českých hor. Tvorba Jiřího Havla vychází z lásky ke krajině, kde se člověk potkává sám se sebou. Fotograf tuto krajinu zachytil ve všech světelných proměnách i proměnách ročních období.

Není žádným tajemstvím, že Havel má nesčetné množství následovníků. Mnoho takových autorů, jako je právě on, však v dějinách české fotografie nemáme. Jeho snímky dramatických scenérií rýchorského pralesa v mlze, s odlesky sněhu či námrazy nebo s detaily horské flóry jsou pověstné svou výtvarností. Jeho objektivem se proměňují v grafická díla nebo dokonce malby. Jiří Havel sám ke svých fotografiím hor v rozhovoru pro časopis Krkonoše sdělil, že trvalo poměrně dlouho, než se je naučil fotografovat, než se takříkajíc vyučil řemeslu.

„Zpočátku nebylo nikoho, kdo by mi poradil, žádné fotografické učebnice ani příručky s krajinářskou fotografií neexistují. Tápal jsem v technice, výtvarném vyjádření, nevěděl jsem co fotografovat, ani jak,“ vrací se do svých začátků Havel. Jeho, jak říká, trápení skončilo v létě roku 1956 v jilemnickém muzeu na výstavě fotografií Zdenko Feyfara.

„Ta pro mě byla úplným zjevením! Do té doby nikdo tak objevně a osobitě Krkonoše nevyfotil, jeho fotografie mě uchvátily, pan Feyfar se stal mým velkým vzorem. Ať už to bylo zásluhou této výstavy, nebo snad i mým vlastním přičiněním, od té doby se mi začalo fotograficky dařit,“ dodal Mistr krajinářské fotografie.

Hynek Šnajdar
redakce@prirodatv.cz
Foto: Jiří Havel, Miloš Šálek, Ctibor Košťál