Pondělí

26. září 2022

Nyní

10°

Zítra

Svátek má

Právě začíná mise za návrat krále motýlů Apolla do Krkonoš!

24. 2. 2022

Právě začíná mise za návrat krále motýlů Apolla do Krkonoš! 13 snímků
Český svaz ochránců přírody Hradec Králové a JARO Jaroměř v úzké spolupráci s dalšími partnery spouští v českých Krkonoších mezinárodní projekt LifeApollo2020 zaměřený na aktivní ochranu jednoho z největších a nejohroženějších motýlů Evropy - jasoně červenookého. Tato ambiciózní mise bude probíhat na české i polské straně Krkonoš, v Bílých Karpatech a rakouských Alpách.

„Jasoň červenooký je pro svou vzácnost a atraktivitu vnímán po celé Evropě jako ikona ochrany horské přírody,“ vysvětluje důvody podpory projektu ředitel Krkonošského národního parku Robin Böhnisch. Podle něj podobně jako v České republice jasoň  vymizel prakticky v celé Evropě, jeho početnost se snížila až o polovinu a bohužel nadále klesá, což navíc ještě může urychlit klimatická změna.

Apollo se dříve vyskytoval ostrůvkovitě na mnoha místech na našem území, zejména na horách a v podhůří. „Jasoň je v Česku považován za funkčně vyhynulého, i když byl v 80. letech minulého století úspěšně repatriován do Štramberka, kde byli vysazeni motýli původem ze Slovenska. Populace se zde sice udržela dodnes, ale i zde v poslední době povážlivě klesá,“ upozornil Zdeněk Fric z Entomologického ústavu Akademie věd ČR. 

Stejný příběh se v různých podobách týká mnoha dalších hmyzích druhů. Nedávné studie dokazují, že hmyzu v posledních dekádách rapidně ubývá geometrickou řadou. Na vině je především úbytek stanovišť v důsledku lidské činnosti, zejména neudržitelných zemědělských postupů s rozsáhlým používáním pesticidů a chemických látek, opuštění tradičních způsobů hospodaření a pastvy, nepromyšlené nebo spontánní zalesňování a v poslední době také oteplování klimatu.

„To má zásadní negativní dopad nejen na opylování rostlin, včetně zemědělských plodin a ovocných stromů, ale i na přežití celé řady druhů zvířat i samotného člověka,“ smutně konstatuje entomolog Karel Černý z Innsbrucku, který se již přes 30 let snaží nejen jasoně červenooké chránit v rakouských Alpách.  Celý projekt je tedy  koncipován tak, že nemá pomoci jen jednomu konkrétnímu druhu, ale je zaměřený na ochranu a revitalizaci celých biotopů, kde jasoň funguje jako tak zvaný deštníkový druh.

To znamená, že péče o něj a jeho biotop pomůže ochránit další citlivé druhy a jejich domovy. Svým charakterem by měl projekt zásadně zvýšit povědomí široké veřejnosti o důležitosti nejen motýlů a hmyzu v přírodě. Motýli totiž představují důležitou skupinu opylovačů a jsou vynikajícím indikátorem stavu přírodního prostředí, protože většina z nich je velmi citlivá na změny prostředí, stejně jako právě jasoň. 

„Mise Apollo je naplánována oficiálně na šest a půl roku. Naše snahy a aktivity však v této oblasti konečným datem na papíře samozřejmě neskončí.  V současné době se projekt  postupně rozbíhá, nejdříve bylo zapotřebí zažádat o všechna možná povolení a výjimky pro zvláště chráněné druhy, což se nám daří úspěšně. Státní i krajská správa vnímá projekt jako přínosný a fandí mu a velmi dobré vztahy máme také s Krkonošským národním parkem, který můžeme právem považovat za našeho partnera v projektu,“ uvedl David Číp, předseda ochranářské skupiny JARO.

Na vybraných lokalitách bude prvním krokem vhodné nastavení přírodních podmínek tak, aby vůbec mělo smysl se o návrat jasoně pokoušet. „Čekají nás proto náročné vyřezávky náletových dřevin, obnova někdejších druhově bohatých stanovišť s využitím tradičních způsobů šetrného hospodaření člověka v krajině, včetně využívání vhodně nastavené pastvy,“ řekl Číp s tím, že se v současné době čeká, až trochu opadne sníh, aby mohly být zahájeny vyřezávky a vysazování namnožených živných rostlin - rozchodníků.

„Účelem snahy o co největší zachování středoevropského genofondu tohoto motýla bude zásadní pokus o založení a stabilizaci nových pojistných populací,“ vysvětluje jeden z nejlepších evropských chovatelů motýlů Miloš Andres z ČSOP Hradec Králové, který sehrál klíčovou úlohu při záchraně vymírajícího okáče skalního v Čechách a chov jasoňů bude mít na starosti.

Kromě jasoně míří tyto aktivity také na podporu  dalších druhů. „Z motýlů bychom mohli jmenovat například modráska nejmenšího a lesního nebo soumračníka čárkovaného a kriticky ohroženého soumračníka žlutoskvrnného. Z rostlinného světa také vzácné a atraktivní orchideje, jako třeba kruštík tmavočervený, pětiprstka žežulník nebo prstnatec pleťový. Tím, že zlepšíme kvalitu stanovišť na dotčených lokalitách, bude kaskádovitě přibývat nejen hmyzu, ale i rostlin, ptáků a savců. Kvalitnější prostředí s sebou nese i vyšší biodiverzitu,“ dodal Miloš Andres. 

Proč motýlí král Apollo?

Jasoň červenooký (Parnassius apollo) nese ve svém vědeckém názvu jméno boha Apollóna, který má v řecké mytologii moc nad světlem, sluncem, uzdravením, proroctvím a také nad pastevectvím. Potřebuje totiž ke svému životu spoustu světla a vyhovuje mu, když se na jeho lokalitách výskytu pasou zvířata. Svým mizením z krajiny nám tedy tento citlivý motýl prorokuje, že příroda není v dobré kondici a je třeba jí pomoci. Motýlím králem je nazýván pro svou  nápadnou velikost, atraktivitu a zbarvení královského hermelínu.

(hyš-rd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: ČSOP JARO Jaroměř