Vápnění zlepšuje zdravotní stav stresovaných lesních porostů

Některé postupy byly časem podrobeny značné kritice, protože nadměrné dávky nevratně měnily půdní prostředí a měly vliv na místní flóru a faunu, zejména v chráněných územích. Za 50 let se však techniky vápnění značně zpřesnily a zacílily tak, aby se dosahovalo zejména posilujícího účinku a nedocházelo k nevratným změnám. Výzkumu a kontrole vlivu vápnění na lesní porosty a stanovení přesných technologických postupů se dlouhodobě věnují vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Na toto téma zpracovali certifikovanou Metodiku kontroly vápnění lesních porostů. Cílem metodiky je sjednotit a aktualizovat postupy, které jsou používány nejen při kontrole kvality vlastních aplikací vápnění, jakou jsou kvalita, množství dodaného materiálu, rovnoměrnost a úplnost zásahu, ale také pro hodnocení střednědobé a dlouhodobé efektivity z hlediska ovlivnění půdních vlastností a výživy lesních porostů na ošetřovaných lokalitách.

První aplikace vápnění v imisemi poškozované oblasti Krušných hor byla provedena již v roce 1967. Od druhé poloviny 70. let bylo využití vápnění intenzivnější. V letech 1978 až 1983 bylo v Krušných horách povápněno 17 680 hektarů lesů, v letech 1984 až 1991 zde bylo povápněno 44 400 hektarů lesů. Rozsáhlé plochy lesů byly vápněny rovněž v Jizerských horách, Krkonoších i v Orlických horách. Menší rozsah ploch byl v letech 1983 až 1987 vápněn také v Moravskoslezských Beskydech. Celkem bylo v letech 1975 až 1991 v České republice vápněno více než 80 tisíc hektarů lesů.

Období intenzivního vápnění skončilo na počátku 90. let, kdy se začalo výrazně snižovat znečištění ovzduší a porosty náhradních lesních dřevin i cílových dřevin v imisních oblastech začaly postupně regenerovat. Současné aplikace vápnění se datují od přelomu století. V roce 1999 se v oblasti západního Krušnohoří objevilo rozsáhlé žloutnutí smrkových porostů. Hlavní příčinou byl prokázaný závažný nedostatek hořčíku na chudých půdách ovlivněných dlouhodobým působením kyselých antropogenních depozic. Obdobný typ poškození byl diagnostikován také v Orlických horách.

Vzhledem ke zhoršujícímu se zdravotnímu stavu lesů v těchto oblastech rozhodla vláda o realizaci vápnění a hnojení v lesích Krušných a Orlických hor pro roky 2000 až 2004. V lednu 2004 bylo přijato navazující usnesení, jímž vláda schvaluje Návrh komplexního a systémového řešení směřujícího k zastavení degradace lesních půd vlivem imisí. Součástí dlouhodobých opatření Návrhu je i pokračování v realizaci nezbytných chemických meliorací v nejexponovanějších oblastech České republiky.

Celkem bylo v letech 1999 až 2012 v České republice vápněno téměř 50 tisíc hektarů lesních porostů. Tato plocha není nikterak rozsáhlá, porovnáme-li velikost vápněných ploch se spolkovou zemí Sasko, kde bylo v témže období vápněno téměř 160 tisíc hektarů lesů. Vápnění lesních porostů probíhá i v současnosti. Od roku 2013 do roku 2020 bylo v České republice povápněno necelých 30 tisíc hektarů lesních porostů.

V roce 2016 byl usnesením vlády schválen Plán revitalizace Krušných hor v letech 2020–2030, jehož součástí je i vápnění lesa. Vzhledem k současnému stavu lesních půd, jak ho dokládají výsledky plošných průzkumů, je nutné počítat s uplatněním vápnění lesů i v dohledné budoucnosti.

Při takovém rozsahu je důležité zajistit jednak dostatečnou kontrolu provádění samotných aplikací, jednak kontrolu dlouhodobé efektivity zásahů z hlediska jejich vlivu na stav lesních půd a výživu lesních porostů. Vápnění souvislých lesních celků je obvykle prováděno letecky. Práce provádějí specializované dodavatelské firmy, které si pro aplikace zajišťují i meliorační materiál na základě požadavků zadavatele. Z ekonomického hlediska by měla metodika zvýšit efektivitu prováděných zásahů vápnění zajištěním kvality při jejich realizaci a optimalizací plánování opakovaných zásahů.

V současné době jsou připraveny podklady pro vápnění zhruba 35 tisíc hektarů lesů, což při ceně zásahů asi 10 tisíc korun na hektar představuje finanční náklady ve výši 350 milionů korun. Pokud kontrolní postupy zvednou kvalitu prací o jedno procento, představuje to tedy zvýšení efektivity v hodnotě 3,5 milionu korun. Další význam má metodika pro přípravu samotných projektů vápnění, kde může být využita pro přípravu smluv i pro efektivní provádění kontrol zásahů.

(hyš-Jan Řezáč)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: vápnění lesních porostů, archiv VÚLHM