Červený koberec pro motýlího krále aneb Návrat jasoně do Krkonoš

„Hlavním důvodem, proč tento motýl v řadě lokalit v Evropě vymírá, je zarůstání skalnatých míst, které tento motýl bezpodmínečně potřebuje ke svému životu. Už v minulosti probíhaly v divočině přírodní procesy daleko dynamičtěji než dnes. Dřeviny, trávu i byliny spásaly různé druhy kopytníků a čas od času některá plocha vyhořela vlivem požáru, jehož rozsah mohl být i daleko větší než tomu aktuálně bylo v Českém Švýcarsku.

„Přirozené bezlesí dále udržovaly i rozvodňující se řeky, větrné polomy a kůrovcové kalamity. Dnes je navíc vlivem znečištění v prostředí více živin, které fungují jako hnojivo, a to pomáhá šířit se na místech, kde v minulosti přežít nedokázaly. Proto dnes zarůstají i skály, které byly od pravěku holé,“ uvedla krajinná ekoložka Gita Matlášková, která pomáhá koordinovat část projektu Apollo zaměřeného na aktivní ochranu jasoně červenookého v Evropě.

Aby se podařilo obnovit podmínky pro jasoně, musí se nyní ochránci přírody chopit řetězových pil, seker i křovinořezů. Skalnaté části je nutné vyřezat na vytipovaných místech natolik, aby je mohl v budoucnu znovu motýlí král jasoň osídlit. Ten potřebuje ke svému životu pestrobarevný koberec tvořený hlavně načervenalými stonky rozchodníků nebo rozchodnice růžové, kde se pasou jeho housenky. Dospělí motýli zase potřebují květy chrp, hvozdíků, chrastavců nebo třeba jetelu.

Vyřezávání dřevin probíhá pod odborným dozorem pracovníků ochranářské skupiny JARO tak, aby nedošlo k poškození přírody a jejích obyvatel. „Potřebuji se, aby tyto zásahy co nejvíce pomohly obnovit prostředí, které budou vhodné pro motýly, včely, pestřenky a další opylovače, ale i pro ještěrky včetně slepýšů, žáby, nebo některé ptáky jako největší evropskou sovu - majestátního výra velkého. Práce na vše bedlivě dohlížejí i botanici Krkonošského parku, aby práce ochránců přírody národního parku byly bezchybně iz tohoto hlediska. Snaha o návrat krále motýlů díky tomu pomůže zlepšit podmínky pro život celé jeho družiny od rostlin až po živočichy,“ sdělila koordinátorka projektu Tereza Macečková.

(hyš-dč)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Skupina JARO