Pondělí

26. září 2022

Nyní

10°

Zítra

Svátek má

Děsivá devastace lesů na Šumavě, správa parku zastavila těžbu a vyšetřuje viníky

20. 9. 2022

page.Name
Hospodaření Kašperskohorských městských lesů v lesích, které patří městu, po sobě v srpnu zanechalo zničený Pěnivý potok pod Zhůřím a jeho přítoky, místy narovnaný, zavezený kamením, zatrubněný či zaházený kládami, a to v bývalé první zóně Národního parku Šumava.

Obrovské holiny, erozní rýhy, vyježděné koleje hluboké místy i více než jeden metr, v součtu v délce 3,7 kilometru a na ploše 16 tisíc metrů čtverečních. Lesní půda je rozježděná těžkou technikou. Z foto a videodokumentace je patrné, že vyvážecí soupravy naložené dřevem zapadaly až po podvozky, místy vyhrnovaly lesní půdu do svahů a poté došlo k masivnímu splachu lesní půdy.

Nejhorší devastaci lesů za posledních 23 let zjistili pracovníci národního parku, odvoz dřeva zastavili a zahájili s pachatelem správní řízení, které může vést k udělení pokuty a podání trestního oznámení za poškození životního prostředí. Občanské spolky Hnutí DUHA, Šumava domovem, Česká společnost ornitologická a Okrašlovací spolek Zdíkovska jako účastníci řízení obdržely veškerou dokumentaci včetně fotografií a videozáznamů zničených lesů a vodních toků.

Několik z těchto fotografií najdete zde: https://s.hnutiduha.cz/TZ_devastace_lesu_NP_Sumava_foto. Zástupci sdružení Šumava domovem a Okrašlovacího spolku Zdíkovska se v těchto dnech účastní jednání přímo na místě. V celé oblasti, často svažitém terénu, došlo k vážnému poškození půdy a vodního režimu. Poškození je na některých místech nevratné. I když Kašperskohorské městské lesy již většinu erozních rýh „asanovaly“, to je zarovnaly bagrem, bude docházet k podpovrchovému odtoku vody, zejména tam, kde byly koleje vyjeté hluboko až na kamenné podloží. O přímém poškození vodních toků ani nemluvě.

Správa NP Šumava přitom vynakládá desítky milionů korun na obnovu vodního režimu a zvýšení zadržování vody, jen z projektu Life – Život pro mokřady – je to více než 150 milionů. Od roku 2013 navrátila do původního koryta přes 20 kilometrů dříve narovnaných vodních toků a bystřin včetně odtrubnění některých potoků. Takové poškození a eroze lesní půdy a narušení vodního režimu podle ekologických organizací i šumavských spolků bylo hrubým porušením zákonů v hospodářském lese, natož pak v národním parku .

Podstatná část lokality byla dokonce dříve v první, nejpřísněji chráněné zóně, nyní v zóně přírodě blízké. Hnutí DUHA a vědci i místní občanská sdružení v průběhu projednávání zonace v letech 2018 a 2019 namítali, že celá oblast měla být zařazena do zóny přírodní a ponechána přírodě. Správa NP však kvůli nesouhlasu města Kašperské Hory připomínce Hnutí DUHA nevyhověla, kdyby to udělala, k současné devastaci by nemohlo dojít.

Na další masivní těžby v okolí Obřího hradu upozornili občanské spolky turisté. I zde provádí Správa NP Šumava vyšetřování. Kašperskohorské městské lesy tu mimo jiné vyřezaly listnaté stromy, především břízy. Nešetrnou těžbou je poškozený také úsek historické Zlaté stezky mezi Horskou Kvildou a Zhůřím. Město Kašperské Hory přitom dostává od Ministerstva životního prostředí vysokou kompenzaci za to, že jsou jejich lesy v ochranném režimu národního parku. Od roku 2007 to bylo více než 170 milionů korun.

Tak strašné řádění těžké těžební techniky v Národním parku Šumava už více než 23 let neviděl Jaromír Bláha, lesní odborník Hnutí DUHA. „Důsledkem jsou více než metr hluboké koleje, vážné narušení vodního režimu a masivní eroze lesní půdy, v době dešťů tak zvané bahnotoky. Něco takového je zcela nepřípustné i v běžném hospodářském lese a tady se to děje v národním parku,“ řekl.

Podle Ondřeje Volfa z České společnosti ornitologické byly postiženy porosty mimořádně cenné pro řadu ohrožených a zvláště chráněných druhů ptáků včetně předmětů ochrany ptačí oblasti Šumavy. „Převážně bukové porosty byly domovem kulíška nejmenšího, sýce rousného, ​​lejska malého, datla černého a mnoha dalších ptačích druhů. Šlo o jedno z mála míst, kde hnízdil vzácný puštík bělavý. To, co se tam dělo, je jen těžko pochopitelné,“ uvedl.

Dagmar Kjučuková z Okrašlovacího spolku Zdíkovska se v této souvislosti ptá, co vše by se muselo stát, aby státní úředníci v ochraně přírody byli nuceni zahájit toto řízení s daným viníkem? „Stačilo, aby postoj v ochraně přírody byl pevný, kontinuální a nepodléhal zbytečnému kupčení a zbytečným kompromisům.“ Zvláště znepokojen vážným poškozením stop historické Zlaté stezky v blízkosti Horské Kvildy je Vladimír Horpeniak, historik z Muzea Šumavy v Kašperských Horách.

„Jde o unikátní archeologickou a zároveň technickou památku původem z dob Karla IV. V souvislosti se současnou nešetrnou těžbou dřeva mám rovněž opodstatněné obavy o bezpečí vzácných památek středověkého dolování zlata v okolí Kašperských Hor. Je nanejvýš nutné, co nejdříve zajistit oficiální památkovou ochranu objektů. Konkrétní podněty k tomuto kroku příslušná pracoviště Národního památkového ústavu již obdržela, například z Muzea Šumavy,“ prozradil historik.

(hyš-am)
redakce@prirodatv.cz
Foto Hnutí DUHA