Klimatické faktory na území České republiky limitují růst smrku

V současné době se však velká část smrkových porostů nachází mimo své ekologické optimum, v nadmořské výšce 400 až 700 metrů nad mořem. Pěstování na nevhodných stanovištích, klesající biologická rozmanitost a použití nevhodných proveniencí způsobily, že smrkové porosty jsou náchylnější k napadení houbovými chorobami a hmyzími škůdci i kalamitám, způsobených větrem, sněhem či suchem.

Vzhledem k současným problémům s odumíráním smrkových porostů zpracovali vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) studii K faktorům limitujícím růst smrku na území České republiky v období 1968 až 2013. Studie si klade za cíl odpovědět na otázku, které klimatické faktory limitovaly růst smrku na území republiky ve zmíněném období a jak se změnila růstová odezva smrku na tyto faktory v závislosti na stanovištních podmínkách.

Kvůli předpokládanému negativnímu působení sucha vědci věnovali pozornost zejména citlivosti přírůstů na nedostatek srážek. Pro analýzy a vyhodnocení využili letokruhové chronologie smrku získané dendrochronologickým pracovištěm VÚLHM v letech 2013 až 2019 z 61 lokalit v zemi. Celkem bylo odebráno 3062 vývrtů z 1531 stromů. Vědci zjistili, že v polohách do 650 metrů nad mořem mají významný negativní vliv na velikost příčného smrku vysoké teploty v září roku předcházejícímu tvorbě daného letokruhu a dále v letním období roku, kdy byl letokruh vytvořen.

Vztah přírůstu k zářijovým teplotám vykazuje těsnější závislost na nadmořské výšce. Ve vyšších nadmořských výškách je vliv obou těchto teplot nevýznamný. V polohách do 650 metrů se kumuluje negativní vliv vysokých teplot a srážkového deficitu na přírůstek smrku, a to bez ohledu na stanoviště napříč celou ČR. Výjimkou byly chladné a vlhké údolní polohy s přirozeně se vyskytujícím chlumním ekotypem smrku. Negativní vliv nedostatku srážek se projevil rovněž ve vyšších středních polohách a v některých horských lokalitách, například ve Volarech na Šumavě či Klepačce v Beskydech.

V západních a středních Čechách byl přírůst navíc výrazně negativně ovlivněný srážkovým deficitem v zimních měsících, naproti tomu ve východních Čechách a na Moravě je významným faktorem nedostatek srážek na přelomu léta a podzimu předchozího roku. Příznivé podmínky pro růst smrku byly v analyzovaném období v Krušných horách, kde přirůst zatím nevykazoval senzitivitu k nedostatku srážek a vysokých teplot v letních měsících. Pozitivní vliv na růst smrku mají vyšší teploty v říjnu předchozího roku a březnové teploty v daném roce. Kladný vliv březnových teplot s nadmořskou výškou stoupá a signifikantní vztah je typický pro výše položená místa nad 600 metrů.

Zatímco letní teploty a srážky přímo ovlivňují fotosyntetickou aktivitu stromů, tím i přírůstek v daném vegetačním období, vliv teplot a srážek v září předchozího roku na přírůst v roce následujícím je nepřímý. Vysoké teploty a nízké srážky v tomto období omezují fotosyntézu a tím omezují tvorbu a ukládání rezervních látek, což negativně vytváří růstový výkon stromu v následujícím roce. Podobný efekt má pravděpodobně i studený říjen. V posledních letech stoupá význam zimních srážek, respektive výšky sněhové pokrývky a zimních teplot. V důsledku klimatických změn dochází k poklesu výšky sněhových pokrývek, v nižších středních polohách nejsou v posledních letech výjimkou zimy zcela bez sněhu.

Přichází pod mrazem pak v důsledku chybějící nebo nedostatečné izolace sněhovou pokrývkou častěji zamrzlá půda, respektive zvyšuje četnost cyklů zamrzání a roztahování půdy. To poškozuje jemné kořeny stromů a zvyšuje mortalitu půdních mikroorganismů, čímž se mění cykly uhlíku a živin. Poškozené a nižší dostupnost živin může vést ke snížení růstu stromů během následujícího vegetačního období.

Pozitivní březnové teploty ve vyšších polohách nad 600 metrů tak, že při vyšších polohách lze interpretovat vliv k rychlejšímu odtávání sněhu a následně k ohřívání půdy, což stimuluje aktivitu kořenového systému, a tedy i příjem vody a živin v jarním období.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: Jan Řezáč