Ministři zemědělství Evropské unie se shodli na koordinovaném postupu

Zasedání předsedal ministr zemědělství Zdeněk Nekula a zúčastnili se také komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski, zástupci nevládních organizací, Evropského parlamentu, akademici a ministři zemědělství Ukrajiny, Gruzie a Moldavska. Ruská invaze na Ukrajinu, doznívající následky pandemie i postupující změna klimatu mají velký dopad na globální potravinové zabezpečení i ceny potravin ve světě.

Ministři zemědělství diskutovali hlavně o tom, jak zajistit produkci potravin, distribuovat je do nejohroženějších zemí a zároveň dbát na udržitelnost. Jedním z hlavních řešení je využití inovací, výsledků výzkumu a moderních technologií včetně precizního zemědělství, které umožní další snížení spotřeby pesticidů a hnojiv při zachování nezbytné produktivity.

„Přestože potravin je v Evropské unii dostatek, pandemie a ruská invaze na Ukrajinu prohloubila potravinovou krizi ve světě. V unii máme zásadní úkol, a to udržitelně zvýšit zemědělskou produkci, snížit plýtvání potravinami a zajistit, aby lidé po celém světě měli přístup ke kvalitním potravinám. Možná nastal čas na přehodnocení některých tradičních přístupů v produkci potravin ve prospěch nových moderních technik,“ řekl ministr zemědělství.

Věda a inovace

Právě věda, inovace a moderní metody šlechtění v zemědělství byly jedněmi z hlavních témat jednání. Součástí byly odborné příspěvky profesora Miroslava Trnky z Mendelovy univerzity v Brně a doktora Romana Hobzy z Akademie věd České republiky. Oba sdělili, že nové trendy mohou v EU pomoci při snižování používání pesticidů a hnojiv, při hospodaření s vodou nebo ve šlechtění nových odrůd odolnějších na extrémní výkyvy počasí a nové škůdce a choroby rostlin.

Ministři se shodli, že EU musí na vývoj moderních trendů co nejrychleji reagovat a nebránit inovacím. Důležitá je proto změna zastaralého legislativního rámce, kterým EU reguluje využití moderních metod šlechtění rostlin. Tento rámec nejen omezuje evropské zemědělce, ale vede i k odlivu špičkových odborníků do zemí mimo EU, takže škody jsou mimořádné.

„I když válka na Ukrajině nepříznivě ovlivňuje produkci potravin, komoditní trhy ceny energií, a tím pádem nás všechny, nesmíme jako Evropská unie rezignovat na péči o krajinu. Nutně potřebujeme plodiny odolné proti suchu, mrazům, chorobám škůdcům, které vyžadují méně pesticidů a umělých hnojiv. Proto jsem rád, že pan komisař jasně deklaroval připravenost Evropské komise předložit v krátké době návrhy předpisů týkajících se šlechtění rostlin, které dosavadní problémy pomohou vyřešit,“ uvedl ministr Nekula.

Situace na Ukrajině, vývoz komodit

V souvislosti s potravinovým zabezpečením a distribucí potravin shrnul ministr zemědělství Ukrajiny Mykola Solskyi aktuální výzvy, s nimiž se Ukrajina v této oblasti potýká. Rovněž zdůraznil význam tak zvané solidarity lanes, které zprostředkovala EU, a požádal o jejich další rozšíření. Kvůli obsazení některých ukrajinských přístavů ruskými vojáky se musí obilí z Ukrajiny dostat i jinými cestami.

„Podle Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů pochází téměř 40 procent celkového dovozu pšenice do Afriky z Ruska a Ukrajiny. Světový potravinový program, který živí přibližně 125 milionů lidí, nakupuje 50 procent svého obilí z Ukrajiny. Solidární koridory mají opravdu smysl a možnosti jejich rozšíření a posílení budeme řešit jako samostatné téma 26. září na Radě v Bruselu,“ prozradil Nekula.

Opatření EU, kontext

Pro zajištění potravinového zabezpečení v souvislosti s válkou na Ukrajině vyhotovila EU v rekordně krátkém čase akční plán, tak zvaný solidarity lanes, jehož cílem je usnadnit vývoz ukrajinských komodit po souši a po vnitrozemských vodních cestách. Dále v této situaci pomáhá zrušení cla na dovoz ukrajinských výrobků do EU, aby mohlo zboží snadněji putovat například do zemí Afriky.

Kromě mimořádných opatření do nejohroženějších sektorů má evropským zemědělcům pomoci také využití co největšího množství zemědělských ploch pro produkci potravin a výjimka z rotace plodin pro příští rok. EU také finančně podporuje země, které jsou v této době nejvíce ohroženy.

V minulém roce bylo hladem postiženo až 828 milionů lidí. Světová populace stále roste, proto je potřeba více úsilí k udržitelnému zvýšení zemědělské produkce a snížení plýtvání potravinami. V roce 2020 se na světě vyprodukovaly asi čtyři miliardy tun potravin, ale přibližně 1,3 miliardy tun se vyhodilo.

Včerejším jednáním ministři zemědělství završili třídenní program v České republice. V rámci exkurzí navštívili kromě Prahy také několik farem, aby se seznámili se zemědělskou výrobou v Česku. Neformální zasedání ministrů organizuje každé předsednictví ve své zemi a jde o diskuzi na vybrané téma, která slouží jako podklad pro další rozhodování.

(hyš-vb)
redakce@prirodatv.cz
Foto: MZe