Pátek

7. října 2022

Nyní

Zítra

10°

Svátek má

Pomůžou při obnově lesů po kalamitě tak zvané cizokrajné dřeviny?

15. 9. 2022

page.Name
Dominantní příčinou současného zdravotního stavu lesů je sucho v kombinaci se zvyšující se průměrnou roční teplotou a působením hmyzích škůdců. To dohromady indikuje prohlubující se změnu klimatu. Vědci i lesníci si stále častěji kladou otázku, zda by bylo možné při obnově lesů využít některé druhy cizokrajných dřevin.

Správný výběr těchto dřevin vhodných do našich přírodních podmínek však není jednoduchý. Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a České zemědělské univerzity v Praze za podpory Lesů ČR proto zpracovali publikaci Katalog taxonů introdukovaných dřevin s potenciálem lesnického využití na stanovištích s nižší dostupností vláhy. Cílem jejich práce je zadat lesníkům i dalším zájemcům odborný podklad pro rozhodování o volbě druhové skladby dřevin v podmínkách měnícího se klimatu a narůstajících problémů s nedostatkem půdní vláhy.

Katalog popisuje 23 introdukovaných dřevin, které jsou využitelné zejména v podmínkách nižších lesních vegetačních stupňů, kde v posledním období dochází k chřadnutí smrku ztepilého. Zahrnuje jehličnany, jako jsou borovice černá, rumelská, těžká, pokroucená, cypřišek Lawsonův, douglasku tisolistou, jedle řecká, makedonská, stejnobarvá, tsugu západní, pazerav sbíhavý, sekvojovec obrovský, smrk Engelmannův, zerav obrovský, dále listnáče – dub balkánský, cer, červený, dřezovec trojtrnný, jeřáb oskeruše, kaštanovník jedlý, líska turecká, ořechovec hořký, platan javorolistý.

Základními kritérii výběru dřevin byla jejich přijatelná produkční schopnost, předpokládaná zvýšená odolnost k dlouhodobějšímu působení sucha, možnosti jejich lesního využití, mortalita po výsadbě a zdravotní stav podmíněný abiotickými i biotickými vlivy, schopnost vytvářet vhodné porostní směsi s domácími dřevinami, schopnost přirozeného zmlazování, mírného pozitivního či negativního ovlivňování lesního prostředí. Kritéria byla přizpůsobena tak, aby byl více zohledněn i předpokládaný projev dřevin v podmínkách měnícího se klimatu.

V systémech ekologicky orientovaného lesního hospodářství je nutné preferovat původní druhy dřevin, které jsou odrazem evolučního působení v daných podmínkách. Pokud ale existuje relevantní zdůvodnění, je žádoucí využívat i introdukované dřeviny, ale takovým způsobem, aby negativně nenarušovaly lesní ekosystém a krajinný ráz. Je nepochybné, že tyto dřeviny budou nová stanoviště vždy určitým způsobem ovlivňovat. Při správném výběru však mohou být změny méně výrazné, než jaké může vyvolat například vysoké zastoupení smrku ztepilého v přirozených polohách listnatých a smíšených lesů.

Introdukované druhy představují jednu z variant, jak zmírnit škody vznikající intenzivním chřadnutím a odumíráním smrkových porostů. V úvahu přicházejí především takové dřeviny, které pocházejí z oblastí se srovnatelnými klimatickými podmínkami, přičemž je nutné vyvarovat se výsadeb druhů, u nichž byly zjištěny závažné negativní vlastnosti, především tendence k invaznímu šíření a riziko křížení s domácími druhy. Přínosy mohou být nejen produkční a ekologické, ale i estetické, technické, krajinářské, půdoochranné, vodoochranné, rekreační, zdravotně hygienické, vzdělávací...

Existují však také hrozby, které jsou s využíváním introdukovaných dřevin spojeny. Nejzávažnější je invazní chování, případně invaze na ně vázaných škodlivých organismů - houbových a hmyzích patogenů, jak lze v současnosti pozorovat u kloubnatky smrkové, voskovičky jasanové či plísně olšové, které napadají naše domácí druhy dřevin. Některé nepůvodní druhy jsou příčinou i řady dalších environmentálních a socioekonomických problémů, například ohrožení lidského zdraví produkcí toxinů, nebo alergenního pylu.

Důsledky rozhodování v rámci lesnického plánování se často projevují - pozitivně či negativně - až ve vzdálenějším časovém úseku, proto je třeba činnostem, ke kterým nepochybně patří i sestavování porostních směsí, věnovat pečlivou pozornost. Vždy je třeba respektovat genetický původ reprodukčního materiálu a specifičnost stanovištních podmínek v místě výsadby s ohledem na předpokládaný postup klimatických změn.

Ekonomika je zřejmě nejvýznamnější příčinou, proč jsou v České republice stejně jako v jiných zemích introdukované druhy lesních dřevin dlouhodobě hospodářsky využívané. Pěstování některých druhů, například douglasky tisolisté nebo ořešáku černého je již tradiční, spektrum se však postupem času mění, mimo jiné s ohledem na dynamické změny faktorů vnějšího prostředí, na které musí lesnictví reagovat. K základním nástrojům patří úprava druhové skladby lesních porostů kvůli zajištění právě jejich dostatečné odolnosti. Předpokládá se i širší uplatnění teplomilných dubů, které jsou na menší části území autochtonní, takže v jejich případě jde spíše o podporu přirozené expanze.

Zachování existence lesa i na klimaticky nepříznivých stanovištích má vysoký ekonomický dopad, který zahrnuje udržení ekologické stability lesního prostředí, zachování biodiverzity a plnění řady dalších mimo produkčních funkcí, především však nadále umožňuje pokračování produkce obnovitelných dřevních surovin. Z hlediska trvale udržitelného lesního hospodářství vyšší druhová variabilita ve využívání vhodných zvolených introdukovaných druhů podle příslušných rozhodovacích kritérií přispívat ke snížení nákladů na umělou obnovu lesa omezení potřeb opakovaných výsadeb, kupříkladu ceněná růstová schopnost dubu červeného ve srážkovém stínu Krušných hor.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Foto: VÚLHM