Pondělí

26. září 2022

Nyní

10°

Zítra

Svátek má

Systém přepážek v Krkonoších je cestou, jak zadržet vodu v krajině

14. 9. 2022

Systém přepážek v Krkonoších je cestou, jak zadržet vodu v krajině 10 snímků
Téma mokřadů a jejich významu v krajině nabylo v poslední době na aktuálnosti, a to zejména ve spojení s probíhající změnou klimatu. Zachování nebo obnova ploch mokřadů v krajině má své opodstatnění. Jejich význam nespočívá pouze v zadržování vody a snižování rychlého odtoku z krajiny v době maximálních průtoků, výraznou měrou také pomáhají regulovat místní klima a pozitivně ovlivňují proces ukládaní uhlíku.

Mokřadní ekosystémy výrazně zvyšují strukturovanost přírodního prostředí. Vznikají nové plochy, na kterých žije řada specializovaných druhů flóry a fauny, což přispívá k udržování biodiverzity v krajině. Ze všech těchto důvodů Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) v posledních letech buduje přepážky, které udržují vodu v krajině. Obnova v minulosti odvodněných lesních stanovišť a nastartování jejich obnovných procesů se řadí mezi úkoly, které si Správa KRNAP vytyčila v Plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo.

Naše pozornost se soustřeďuje na rozlohou menší rašeliniště, zejména na rašelinné a podmáčené plochy v lesních společenstvech. V první části projektu revitalizace vodního režimu jsme přesně zaznamenali plochy k revitalizaci a byl vypracován materiál obsahující detailní popis každé plochy spolu s konkrétními postupy revitalizačních opatření.

V průběhu druhé části projektu provádíme revitalizační opatření na jednotlivých plochách. Na odvodňovacích příkopech jednotlivých ploch budujeme systém malých a velkých přepážek. Na některých místech zahrnujeme dříve vybudované kanály. Přepážky slouží zejména ke zpomalení či eliminaci odtoku vody z mokřadu. Jejich zakládáním a zarůstáním postupně dochází k likvidaci celého odvodňovacího systému a k následné obnově mokřadního stanoviště.

Z průběžných výsledků měření hladiny podzemní vody je na odvodněných plochách však možné sledovat výrazné zvýšení hladiny podzemní vody po vydatných srážkách a její rychlý odtok z místa spadu. Naproti tomu v místech, kde je dopad odvodnění menší, hladina podzemní vody tak výrazně nekolísá a nejsou zde patrné ani rychlé odtoky vody z místa spadu srážek.

Zadržení vody pomocí přepážek vede ke vzniku drobných tůní a blízké okolí odvodňovacích kanálů je ve srovnání s původním stavem výrazně vlhčí a získává mokřadní charakter. V těchto tůních se již následující rok rozmnožují obojživelníci. Pokud se na ploše vyskytovala místa s mokřadní vegetací, tato vegetace se šíří do blízkého okolí.

Nastartovaná revitalizační opatření by měla pomoci zlepšit stav původně podmáčených či rašelinných smrčin, realizovaná opatření povedou ke stabilizaci a větší strukturovanosti přírodního prostředí a k zadržování vody v krajině spojené se zlepšením místního mikroklimatu. Odvodňování samotných rašelinišť bylo v Krkonoších v minulosti uskutečňováno pouze výjimečně a v menším rozsahu. Naopak okolní lesy byly v minulosti používané jako zdroj dřevní hmoty pro důlní činnost, později pro sklářství a další potřeby rozvoje průmyslových odvětví.

Protože neposkytovaly kvalitní dřevo, docházelo k jejich odvodňování. Rozsáhlejší úpravy vodního režimu začaly v Krkonoších na přelomu 18. a 19. století. Tyto postupy byly v lesnické praxi v Krkonoších používány i ve 20. století. Tvořily komplexní soubor lesotechnických meliorací, současným posláním bylo „zlepšení půd, vodních a mikroklimatických poměrů porostů“.



Odvodněním se snižuje hladina podzemní vody, na mokřadních plochách dochází ke změně chemizmu půdy a rychle odtékající voda navíc přispívá k odnosu organických částí půdy z území. Zmíněné procesy vedou zároveň s výrazným změnám ve vegetaci, fauně, půdním prostředí a také v celkové struktuře krajiny. Je to dáno především nedostatkem vody v prostředí, protože v mokřadech žijí druhy, které jsou existenčně závislé na jejím stabilním přísunu.

(hyš-rd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Správa KRNAP