Jak podpořit životaschopnost populací tetřívka obecného

Jedním z nejpodstatnějších je v našich podmínkách postupné mizení vhodných biotopů. Tetřívek je zařazen mezi druhy silně ohrožené. Ve vybraných oblastech s výskytem tetřívka obecného v zemi sice postupně dochází k úpravám stanovišť, ale tyto změny jsou velmi pozvolné, lokální a případný dopad na jejich počet bude možné pozorovat až se značným časovým odstupem. V některých oblastech mohou být tyto pozitivní a cílené úpravy biotopů spuštěny již příliš pozdě.

Mohou tedy nastat situace, kdy se již nepodaří zvrátit klesající trend snižující se početnosti tetřívků v oddělených subpopulacích. Proto je bezpodmínečně nutné tato managementová opatření realizovat bez zbytečných odkladů tak, aby se podařilo tento silně ohrožený druh v české přírodě zachovat i pro budoucí generaci. Výzkumu tetřívka obecného se věnují vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, kteří pro praxi připravili publikaci Metodika úprav lesních ekosystémů ve vztahu k podpoře populací tetřívky obecného.

Pokles početnosti tetřívka byl v západní Evropě pozorován již od poloviny 19. století. Tento trend pokračuje dodnes. Značné zrychlení poklesu je dokumentováno od 70. let minulého století. Z řady států druh již prakticky vymizel, například Dánska. Trvalý úbytek koreluje se zmenšováním obývaného území na jihu, západu i ve středu Evropy a urychluje zánik izolovaných populací. V posledních desetiletích se populační pokles začíná projevovat v severských zemích, ve kterých byla populace dříve stabilní.

Tetřívčí populace v České republice je od ostatních populací nacházejících se ve střední Evropě izolovaná a jednotlivé populace v pohořích jsou relativně malé. V roce 2010 bylo na území republiky hlášeno 692 tetřívků a v roce 2021 se udává početnost 504 jedinců tetřívka obecného. K obecně známým důvodům poklesu počtů tetřívka patří úbytek vhodných stanovišť, který byl v minulosti způsoben zejména vysušováním původně vhodných území, těžbou rašelinišť, rozoráváním luk, zalesňování cenných bezlesých oblastí, zvýšením intenzifikace zemědělství spojeným s nadměrným používáním látek určených na ochranu rostlin a hnojiv.

Zásadní změny prodělává lesnický sektor, v němž je patrný nárůst intenzifikace hospodaření, což lesním kurům neprospívá. K zakládání dříve otevřených ploch dochází také k celkovému znečištění ovzduší včetně nadměrného přísunu dusíku do prostředí, což negativně ovlivňuje ekosystémy agresivním růstem konkurenčně silných travin na úkor pro tetřívka vhodných druhů, jako jsou brusnicovité druhy.

Nezanedbatelným faktorem jsou narůstající turistické a rekreační aktivity. Negativní roli hrají i vysoké stavy predátorů, především lišky obecné, kunovitých šelem, krkavce velkého a prasete divokého. Doporučení vědců, sumarizovaná ve zpracované metodice, cíle na realizaci úprav lesního prostředí v místech s přežívajícím fragmentem populace tetřívka obecného na území České republiky. Opatření jsou pojata komplexně tak, aby zahrnovala převážnou část faktorů ovlivňujících přežívání tetřívka obecného,​a to jak kuřat, tak dospělých a subadultních jedinců.

Dlouhodobý klesající trend početnosti tetřívka napovídá, že pokud nedojde k nápravě, můžeme očekávat jeho ústup z našeho území v příštích několika desetiletích. Nacházíme se tedy v bodě, který může znamenat zlomový okamžik a případné zachování či nevratné vymizení tohoto klenotu naší přírody. Metodika proto popisuje jednotlivé příčiny úbytku tetřívka obecného, ​​na které reaguje konkrétními opatřeními lesnického a mysliveckého managementu včetně dalších aspektů ochrany přírody.

Návrhy jsou popsány v co nejširším pojetí, které bude mít v případě uskutečnění dopad nejen na populaci tetřívka, ale na celkovou biodiverzitu horských a podhorských stanovišť. Předložená metodika, zaměřená na možnosti managementu lesních ekosystémů ve vztahu k podpoře a stabilizaci zbytkových populací tetřívka obecného je unikátní svým pojetím, které kombinuje poznatky z oblasti výzkumu a nabízí jejich možné uplatnění v praxi.

Samotné zpracování možností úprav lesního prostředí je rozděleno podle stanovištních nároků tetřívka v průběhu roku, které se v různých ročních mění. Vědci kladou důraz na management stanovišť ve vztahu k průběhu toku, následnému vyhnízdění a přežívání kuřat, což se ukazuje jako zásadní faktor trvalé udržitelnosti fragmentovaných subpopulací. Pouze cílený management všech zmiňovaných faktorů v dlouhodobém horizontu zachovat zachování tetřívky obecného v naší přírodě a zachování jeho úplného vymizení.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: VÚLHM, Václav Hřebek