Ministerstvo prý neplní vládní závazek na potřebné změny mysliveckého zákona

Na tiskové konferenci vyjádřili znepokojení nad postojem ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, který se odpovědnosti za plnění programu vlády vyhýbá, když rozhodnutí o bodech, které se nelíbí Českomoravské myslivecké jednotě, zvažuje ponechat až na poslancích. Programové prohlášení vlády přitom obsahuje jednoznačné závazky: „Posílíme pravomoci vlastníků půdy a hospodářů v organizaci honiteb. Včasné řešení problémů s přemnoženou zvěří či škůdci uchrání krajinu před většími škodami a ušetří veřejné peníze“ a „Budeme prosazovat opatření k omezení nelegálního zabíjení živočichů i k omezení nezákonného obchodu s nimi.“

Vlastníci lesů i zemědělských pozemků, hospodáři i ekologické organizace proto očekávají, že je naplní vládní návrh novely zákona o myslivosti a nikoliv až poslanecké návrhy vystavené lobbistickým útokům představitelů Českomoravské myslivecké jednoty, které veškeré návrhy na podporu práv vlastníků i zařazení vzácných a chráněných druhů z působnosti mysliveckého zákona odmítají.

Zástupci zmíněných organizací společně žádají vládní koalici, aby do novely zákona o myslivosti zapracovali alespoň nejdůležitější návrhy, které zajistí snížení nadměrných stavů spárkaté zvěře, jež znemožňuje obnovu pestrých lesů, ničí zemědělcům značnou část úrody i louky a omezí ilegální lov vzácných a chráněných živočichů, jejichž zařazení do seznamu zvěře v mysliveckém zákoně je anachronismem a rozdmýchává spory o kompetencích regulace některých z nich. Mezi tyto návrhy patří zejména:

• Plánovat lov podle míry škod a kontrola lovu (v rámci přípravy novel bylo ministerstvem akceptováno, zatím ale bez nástinu praktického řešení ve vyhláškách, které může v praxi výsledek zhatit).

• Umožnit lov vlastníkům a zemědělcům na jejich vlastních pozemcích a ochránit tak svou úrodu či les (ministerstvem nebylo akceptováno).

• Snížit minimální velikost honitby a umožnit středním vlastníkům vytvořit vlastní honitbu a převzít zodpovědnost za stavy zvěře a nutnost vlivu menších vlastníků v honebních společenstvech (ministerstvem nebylo akceptováno).

• Zakázat pronájem honiteb u lesů v majetku státu (v novele zákona ministerstvem nebylo akceptováno).

• Vyřadit vzácné a chráněné druhy ze seznamu zvěře a řešit dovoz trofejí chráněných druhů z ilegálního lovu (ministerstvem nebylo akceptováno).

• Chov nepůvodních druhů, které se kříží s geograficky původními druhy a ničí jejich genofond (týká se invazního jelena siky) omezují na obory (ministerstvem nebylo akceptováno).

Tyto i další návrhy předložili zástupci jmenovaných organizací společně ministru zemědělství již v březnu loňského roku. Úředníci ministerstva ale do vládního návrhu zatím zařadili jen ty, se kterými souhlasí Českomoravská myslivecká jednota. Stavy spárkaté zvěře nekontrolovaně rostou. Celkové roční škody způsobené spárkatou zvěří na lesích dosahují sedmi miliard korun. Skutečné celkové škody na zemědělských pozemcích a plodinách nejsou vyčíslené. Lesníci, zemědělci, ekologové i vlastníci lesů a zemědělských pozemků dlouhodobě upozorňují, že současný zákon o myslivosti nefunguje.

Bez jeho změny a následného snížení stavů spárkaté zvěře není možné obnovit pestré a zdravé lesy. Miliardy investované státem a soukromými vlastníky do zalesňování a obrovského množství semenáčů z přirozené obnovy končí v žaludcích přemnožené zvěře. Ministerstvo zemědělství rovněž ve Zprávě o stavu lesa a lesního hospodářství ČR uvádí, že „z pohledu ochrany lesa není pochyb, že obnova lesa bez snížení stavů spárkaté zvěře a efektivní chemické a mechanické ochrany lesa nebude možná.“

Podle Jaroslava Šebka, předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR, se neustále zhoršující situace s přemnoženou zvěří v lesích, ale i na zemědělské půdě vyžaduje pouze jasný systémový posun v řešení škod přemnoženou zvěří a především určitý posun v pojetí myslivosti v naší zemi. „Ze všech stran se potvrzuje, že současný zapouzdřený model nefunguje a je jen zdrojem problémů, které zatěžují všechny. Aby ale k těmto změnám mohlo dojít, vyžaduje to větší odvahu našich dnešních politiků naplnit svůj slib v programovém prohlášení vlády. Některé pozitivní věci se již v tomto směru udělaly, ale na skutečnou změnu od úředníků zemědělství zatím čekáme,“ řekl.

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, upozornil, že už přes dvacet let se snaží o změny zákona o myslivosti, které by pomohly obnovit pestré druhové skladby našich lesů. „Osobně si pamatuji tři ministry, kteří když převzali ministerstvo, usilovali o to samé. Marně. Pracovníci ministerstva zodpovědní za myslivost fungují jako prodloužená ruka Českomoravské myslivecké jednoty a vždy se jim nebo některým poslancům podařilo potřebné změny mysliveckého zákona zhatit. Zdeněk Nekula není divákem tohoto divadla, ale ministrem, který rozhoduje a je zodpovědný za řešení kritického stavu lesů a naplnění vládního programu,“ sdělil.

Selhání poslanců v předchozím volebním období, když nakonec neschválili novelu mysliveckého zákona, se našim lesům i nám, jak uvedl Bláha, všem krutě vymstilo. „Přemnožená spárkatá zvěř na většině území republiky nadále spásá všechno přirozené zmlazení a neochráněné sazenice listnáčů a jedlí, takže lesy se na mnoha místech obnovují zase jenom smrkem, který tolik nechutná. Celkové roční škody se pohybují kolem sedmi miliard korun. Mladé stromky vysázené za miliardové dotace končí v žaludcích přemnožené spárkaté zvěře.“

Milan Hron, předseda Pro Silva Bohemica, je toho názoru, že odvozování lovu od míry poškození lesa je jednoznačně krok správným směrem. V procesu novelizace ZoM je nezbytné posuzovat budoucí účinnost tohoto zákonného předpisu v kontextu prováděcích předpisů. „Je tedy namístě ukázat funkčnost celého záměru, od způsobu a provádění hodnocení vlivu zvěře na porosty přes plánování lovu až po prokázání skutečného odlovu,“ uvedl.

Desítky let Český svaz ochránců přírody usiluje o to, aby byly ze seznamu zvěře a tedy z kompetence uživatelů honiteb vyloučeny druhy, které ze zákona nelze lovit, zejména pak druhy chráněné. „To, že jsou zahrnuty mezi zvěř, v praxi tyto druhy přímo ohrožuje. A způsobuje to navíc problémy záchranným stanicím i lidem, kteří naleznou zraněné zvíře a chtějí mu pomoci. Najde-li člověk například poštolku se zlomeným křídlem, nemůže ji sebrat a dovézt do záchranné stanice k ošetření. I poštolka je totiž zvěř a tedy je takové chování porušením zastaralého a nefunkčního zákona o myslivosti,“ poznamenal Petr Stýblo, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody.

„Je neuvěřitelné, že myslivost na území bývalých zemí Koruny České a podobně, uplatňující legislativně od března 1849 do prosince 1947 tak zvaný středoevropský model myslivosti založený na důsledné vymahatelnosti vlastnických práv, minimálních výměrů honiteb vlastních a společenstevních od 115 hektarů, neobsahuje dodnes naprosto zásadní ustanovení o právu myslivosti náležícího k pozemku,“ doplnil Bohumír Nekola, předseda Spolku vlastníků honebních pozemků.

Celou polistopadovou éru jsme svědky snahy udržet chod ahistorický, sovětsko-socialistický model myslivosti úspěšně vycházející z komunistického zákona z roku 1961, respektive se objevují tendence nastolit varianty vycházející z uherských loveckých zákonů s výrazně nedemokratickými prvky, mimo jiné nadměrně poškozující lesní porosty bez rozdílu formy vlastnictví spárkatou zvěří přemnoženou pro realizaci komerčních lovů.

(hyš-šg)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto