Pondělí

20. května 2024

Nyní

10°

Zítra

12°

Svátek má

Návrat topolu černého do lužních lesů pro ekologickou stabilitu krajiny

8. 3. 2023

page.Name
Vlivem extrémních výkyvů počasí a dlouhodobých period sucha v posledních letech dochází k destrukci lužních lesů a hromadnému odumírání jasanů a olší působením houbových patogenů. Pro udržení ekologické stability krajiny, zachování vegetačního pokryvu, kvality vod, omezení degradace a eroze lesní půdy a zmírnění propadu produkce dřeva vědci ověřují efektivní postupy obnovy lesa s využitím vhodných alternativních druhů dřevin, ke kterým se řadí i u nás původní topol černý.

Topol černý byl v minulosti lidskou činností silně redukován a za ohroženou dřevinu je považován již od poloviny 20. století. V Červeném seznamu ohrožených druhů rostlin České republiky je zařazen do kategorie kriticky ohrožených druhů. Záchrana ohroženého genofondu topolu černého se řeší i v rámci mezinárodní spolupráce (EUFORGEN, IUFRO).

Topol černý je mohutný, 30 až 40 metrů vysoký strom, s průměrem kmene jeden až dva metry, na jehož bázi jsou výrazné kořenové náběhy. K jeho vyšší vitalitě přispívá, že vytváří jak hluboké kořeny jdoucí za spodní vodou, tak i kořeny do široka rozprostřené blízko půdního povrchu, přesahující značně obvod koruny. Vyniká vysokou výchladnou schopností na kmeni i na pařezu a lze jej snadno množit řízkováním. Je to dvoudomý strom s převislými samičími nebo samčími jehnědami. Zpočátku vysokou klíčivost velkého množství ochmýřených semen rychle ztrácí. Je náročný na dostatek světla a ani v mládí nesnáší zastínění.

Na území republiky je původním druhem s převážným zastoupením v lužních lesích u velkých řek a jejich přítoků. Na přirozených stanovištích se zachovaly pouze zbytkové porosty nebo jen jedinci na lokalitách ve středním Polabí, Poohří, v moravských úvalech, v povodí Odry, Ostravice a Morávky. Jeho dřevo se užívá v truhlářství, bednářství, řezbářství a na palivo. Významné uplatnění nachází při výsadbách stromořadí vytvářejících ochranné pásy a jako krajinotvorný prvek. V minulosti byl lidskou činností redukován a nahrazován ekonomicky atraktivnějšími druhy dřevin a produktivnějšími kultivary topolu kanadského.

Na možnosti návratu topolu černého do našich lesů se ve svém výzkumu zaměřili vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti . Jedním z výstupů jejich výzkumu je certifikovaná metodika Metodické postupy charakterizace genetické diverzity u topolu černého s využitím mikrosatelitových markerů. Popis metodických postupů analýzy DNA s využitím mikrosatelitových markerů pro ověřování genetické variability u topolu černého nebyl dosud pro podmínky České republiky publikován.

Markery vědci vybrali na základě hodnot jejich genetických charakteristik po provedených analýzách u souboru 239 topolů černých z moravských a českých lokalit. Pro záchranu a reprodukci druhů je podstatné zastoupení co nejširšího spektra genotypů, kdy lze předpokládat i výskyt genů s potenciálem přizpůsobit změny a výkyvy životních podmínek. Získání dostatečné geneticky variabilního potomstva je důležité pro adaptační schopnost budoucích porostů v měnících se podmínkách životního prostředí.

Pro opětovné rozšíření topolů a jeho využití v obnově lesa a krajiny je nutné získávat kvalitní zdroje reprodukčního materiálu. Proto vědci v terénu vyhledávají na základě morfologických znaků fenotypově kvalitní stromy, u kterých se s využitím analýzy DNA zjišťují genetické charakteristiky. Zjišťování genetické struktury vybraných stromů je významné pro jejich návrhy k uznání zdrojů reprodukčního materiálu a vyloučení blízkých příbuzných, zejména identických genotypů, které mohou vznikat vzhledem k velmi dobré kořenové výmladnosti topolu černého.

Zachování a zpětné rozšiřování tohoto lesnicky opomíjeného autochtonního druhu topolu je v současné době významné v souvislosti s hromadným odumíráním hospodářsky významných dřevin v nižších polohách, jako jsou například jasany a olše v důsledku působení nepříznivých klimatických změn a houbových patogenů. Topol černý přirozeně se vyskytující v povodí k svým nejnižším zeměpisným polohám je pionýrským charakterem růstu vhodnou dřevinné skladby pro rychlé znovuzalesnění rozsáhlých ploch v oblasti lužních lesů.

K obnově lesa patří topoly jako přípravné dřeviny s melioračními funkcemi a částečně mohou nahrazovat i produkci dřeva. Dřevo rychlerostoucího topolu černého je užito z topolových druhů za nejcennější, je velmi lehké, měkké, málo ohebné a dosti trvanlivé. Upotřebení dřeva je v truhlářství, řezbářství, bednářství a na palivo. Kvalitní kmeny lze využít na výrobu dýh především pro nábytkářství. I ostatní části stromu lze využívat, například kůru jako náhradu korku.

Při pěstování přípravných porostů lze předpokládat, že porosty s vyšší genetickou variabilitou budou lépe odolávat nepříznivým podmínkám životního prostředí, které se v posledních letech vlivem prudkých výkyvů počasí a dlouhého období vyskytují ve většině stanovišť zhoršují. Využívání metodických postupů umožňujících získat geneticky ověřených variabilních, a tedy adaptabilních porostů topolu černého, ​​​​napomáhá k zajištění ekologické stability krajiny, k zachování stromového patra při obnově lužních lesů, k ochraně proti erozi lesní půdy ak vytváření ochranných pásů.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: archiv VÚLHM