Krkonoše čeká nápor turistů. Jak by se měli chovat k tamní přírodě?

Klidová území mají chránit nejzranitelnější biotopy a druhy před nadměrnou a neusměrněnou návštěvností. V terénu jsou klidová území vyznačena dvojím způsobem. Červeným pásovým značením na stojících stromech s tím, že horní pruh je kolem celého kmene a druhý spodní jen poloviční. Přijde-li návštěvník ke stromu označenému dvěma vodorovnými červenými pruhy, je vše v pořádku a nepřekračuje zákon. Vidí-li pouze jeden pruh, ocitl se v klidovém území a musí je neprodleně opustit, a smaltovanými cedulemi na sloupcích u cest procházejících daným územím.

V Krkonoších jsou nejproblematičtějšími místy vrcholy Sněžky a sedlo u bývalé Obří boudy.„Vzhledem k obrovskému počtu přestupků v těchto lokalitách jsme tam již čtvrtým rokem museli nainstalovat ochranný oddělující prostor pro návštěvníky od divoké přírody. Podobně problematickým místem je vyhlídka na Pančavský vodopád. I zde návštěvníci často nerespektují vyhrazený prostor a chodí se fotit na žulové skály,“ uvedl Radek Drahný, mluvčí Správy CHKO.

Dalším pravidlem, které by mělo platit nejenom v národních parcích, ale všude v přírodě, je, že co si do přírody přinesu, to si z ní také odnesu. Řeč je o pohozených či zapomenutých odpadcích, plastových či kovových obalech od potravin, papírových či vlhčených ubrousků a v nedávné minulosti také roušek a respirátorů. V přírodě se odpadky rozkládají jen velmi pomalu. Například papírový kapesníček se rozkládá čtyři týdny, igelitová taška 25 let a PET lahev dokonce 100 let. 

Speciální kapitolou jsou vjezdy motorových vozidel na území KRNAP. Zákon o ochraně přírody a krajiny přesně definuje, kdo po národním parku může jezdit. Jsou to například složky Integrovaného záchranného systému, policie, správci a provozovatelé sítí, vlastníci a nájemci nemovitostí a někteří ubytovaní hosté. Vjezd do klidových území je ještě omezenější a není povolen ubytovaným hostům.

Podobně je to s cykloturistikou, kdy cyklisté mohou v národním parku jet jen po cyklotrase, která je k tomu vysloveně určena. Těchto cyklotras je dnes 461,5 kilometru a bližší informace o možnostech cykloturistiky v KRNAP lze najít zde: https://www.krnap.cz/cyklotrasy-krnap/. Stojí za to vyzdvihnout základní pravidla bezpečné jízdy, a to zejména z kopce, a nutnost ohleduplnosti k ostatním návštěvníkům. „Dodržujte proto, prosíme, přiměřenou rychlost. Není totiž umění jet rychle, ale je uměním včas bezpečně zastavit a neohrozit ostatní ani sebe,“ vyzývá mluvčí.

Návštěvníkům Krkonoš, zejména mladé generaci, je třeba připomenout, že na celém území KRNAP je zakázáno létat s drony. Důvodem je rušení hnízdících ptáků a jiných živočichů. Češi patří k velkým milovníkům psů, proto si je obvykle s sebou berou i na cestu do přírody, národní parky nevyjímaje. Zatímco v české části Krkonošského národního parku platí „pouze“ povinnost mít psa pod jednoznačnou kontrolou, na polské straně státní hranice jsou pravidla striktnější. V tamním národním parku musí být pes vždy na vodítku a s  náhubkem.

„Apelujeme na majitele psů, abychom si potvrdili, že jsou i lidé, kteří ze psů mají strach. Zejména vůči svým dětem jsou pak rodiče velmi citliví. Ujištění majitele psa, že zrovna jeho pes je hodný, v takovém případě nefunguje. Problémem jsou psi také na pastvinách a v jejich blízkosti. Psa mějte v takovém případě vždy na vodítku. Vběhne-li do ohrady, je o problém postaráno,“ uvedl Drahný.

Dalším nešvarem jsou na kamenných mořích či v korytech říček turisty budované kamenné pyramidy. V krkonošské tundře půda zamrzá a rozmrzá už nějakých 20 tisíc let. Tím se tady, v České republice pouze v Krkonoších, kameny v půdě a na jejím povrchu uspořádaly do mnohoúhelníků a dalších forem. 

Stavbou kamenných pyramid navštěvníci vzácné tvary rozebírají. Poklad, který příroda tvoří desetitisíce let, mohou lidé zničit za pár okamžiků. Podobnou landartovou či stonebalancingovou aktivitu Správa KRNAP registruje v korytech krkonošských potoků a řek. Pod kameny v řece žije spousta vodních živočichů, třeba larvy chrostíků, které jsou součástí fauny národního parku. Tím, že návštěvník staví z říčního kamene mužíky, ničí těmto živáčkům domov.

„Naše zkušenosti ukazují, že valná většina návštěvníků Krkonošského národního parku si váží zdejší cenné přírody. Přesto je při obrovské návštěvnosti jeho území i malé procento neukázněných návštěvníků velkých problémů. Rádi proto na návštěvníky apelovali, abychom se ve zdejší přírodě chovali jako hosté, s respektem k jejím obyvatelům. Jenom tak je možné, aby zdejší jedinečná příroda přežila,“ dodal mluvčí

(hyš-rd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Správa KRNAP