Úterý

16. července 2024

Nyní

25°

Zítra

22°

Svátek má

Národní plán obnovy, příležitost pro reformy nesmí vláda promarnit

6. 6. 2023

page.Name
Aktualizace Národního plánu obnovy (NPO), kterou česká vláda a ministerstva intenzivně připravují poslední půlrok, míří zítra na jednání vlády. Jde o robustní balík opatření a investic v objemu přibližně shodném s prvním schváleným NPO, tedy kolem 208 miliard korun.

Záměrem vlády je pro 33,4 miliardy korun využít evropské granty zejména v kapitole RePowerEU směřující k řešení energetické krize spojené s válkou na Ukrajině. Nově ale bude Česká republika také čerpat 174 miliardy korun z půjčky poskytnuté Evropské unii. Součástí projednávaného plánu je i množství změn v současném Plánu, které budou ztvrzeny v nově podepsané smlouvě. Financování NPO je spojeno s klíčovými reformami nejen na úrovni legislativní nebo administrativní, které se česká vláda zavazuje naplnit.

Krátká doba, po níž jsou finance z NPO dostupné a povinnost reforem jsou pro stát jedinečnou příležitostí zahájit dlouho odkládané reformy, které brzdí českou konkurenceschopnost. Je proto nutné, aby využití alokace 115 miliard korun na největší oblast - energetiku - bylo spojené se skutečnou reformou a rozvojem obnovy, digitalizované a decentralizované formy energetiky spojené s razantními úsporami energie jako inteligentním řízením.

V kapitole RePowerEU se česká vláda rozhodla financovat energetické investice, které mají diverzifikovat cesty pro dovoz zemního plynu a ropy. Jde o projekt plynovodu Stork II a rozšíření kapacity ropovodu TAL (TAL+). Tyto projekty představují významné riziko zafixování spotřeby fosilních paliv. Jejich financování by proto mělo být doplněno reformami a investicemi v oblasti snižování spotřeby paliv v dopravě a zemního plynu tak, aby se projekty staly bezpečnostní pojistkou, nikoli kapacitou pro zvýšení dovozu ropy a plynu. V této souvislosti je také nutné upozornit, že zatímco projekty TAL+ a Stork II získají granty v celkové výši 12,6 miliard korun, pro úspory energie v domácnostech jsou poskytnuté půjčky ve výši 20 miliard korun a poradenství.

Komunitní energetika

Investice, jako je posilování distribučních sítí (18 miliard korzn) nebo zřízení Energetického datového centra (EDC, jedna miliarda), jsou nutné pro připojování rostoucího počtu obnovitelných zdrojů. Proto musí být zároveň doprovozeny reformami ve smyslu urychleného schválení novely energetického zákona a technického spuštění sdílení v energetických společenstvích v příštím roce.

Hnutí DUHA v připomínkách požaduje spuštění Energetického datového centra pro sdílení od 1. července roku  2024 a ministerstvo tento milník zařadilo do komponent EDC. Reformy ale musí mířit dále než je pouhé dotažení transpozice směrnic dlouho po termínu. Je nutné systematicky odstraňovat další bariéry pro obnovitelné zdroje, skladování a sdílení energie a zapojovat veřejnost včetně nízkopříjmových domácností, do jejich využívání.

Energetická účinnost

Aktualizovaný NPO nabízí širokou paletu opatření pro snižování spotřeby energie: čtyři miliardy korun za poradenství pro renovační vlnu úspor energie v budovách, 10 miliard na komplexní rekonstrukci veřejných budov a dalších 10 miliard na výstavbu nových veřejných budov s vysokým energetickým standardem a 20 miliard na spolufinancování Nové zelené úsporám - půjčky domácnostem. Žádné z opatření, ale není mířeno přímo na grantové financování úspor energie v nízkopříjmových domácnostech. Jakkoli jsou dostupné i další finanční zdroje, například Modernizační fond, vláda by měla využít příležitosti navýšení zdrojů na úspory energie k zaměření veřejných financí pro nejpotřebnější domácnosti.

TAL+

Vláda se u tohoto projektu zaštiťuje nutností diverzifikovat zdroje nerostných surovin, kdy v současné chvíli dovážíme zhruba 50 procent dodávek ropy z Ruska. To je pochopitelné. Problematické však je, že financování tohoto projektu není spojeno s dostatečnými reformami ke snížení spotřeby paliv nebo dekarbonizace dopravy. Navýšení NPO předpokládá v některých oblastech velmi nízké investice do opatření směřující k čisté mobilitě, podpora nákupu 1885 bezemisních vozidel včetně jízdních kol bude mít pro snížení dovozu paliv marginální dopad. Chybí proto skutečné reformy jako například zvýšení spotřební daně na fosilní paliva nebo snížení daňového zatížení veřejné hromadné, cyklistické a železniční dopravy, které by měly skutečný dopad na snižování spotřeby ropy v zemi. U tohoto projektu zároveň chybí jakýkoli závazek spotřebu ropy snižovat, proto reálně hrozí riziko carbon lock-inu.

Stork II

V rámci projektu STORK 2 se od začátku pracuje se standardem připravenosti na vodík, to znamená, že má být připraven na přepravu vodíku z Polska. Chybí tomu ale časový harmonogram, kdy by k tomu mělo dojít. Zároveň chybí nejnovější garance, že půjde o čistý vodík, jehož výroba a přeprava nebude způsobovat další emise oxidu uhličitého.

Projekt TAL+ konsorcia OMV, Shell a dalších firem a STORK II společnosti NET4GAS obdrží grant od České republiky v celkové výši 12,6 miliard korun. Na tento grant si přitom Česká republika v Evropě půjčuje a bude ho tedy splácet ze státního rozpočtu. Dotování velkých fosilních projektů, pokud jde o ziskovou podporu několika firem, považujeme za problém. Mnohem smysluplnější by v tomto případě bylo financovat tyto projekty v režimu půjček, s ohledem na očekávanou ziskovost a granty měřit například k potřebným nízkopříjmovým domácnostem na úspory energie.

Biodiverzita a adaptace na změnu klimatu

Za promarněnou šanci lze naopak považovat téma biodiverzity a adaptace. Přes obrovský objem nově získaných financí Plán neobsahuje nové klíčové reformy a investice do těchto oblastí. Zatímco v první verzi Plánu najdeme opatření směřující k adaptaci krajiny na klimatickou změnu například v programech Obnova přirozených funkcí krajiny a Péče o krajinu (POPFK a PPK) 1,23 miliardy, v aktuálním navýšení podobně objemné opatření nenajdeme.

Za alespoň drobný úspěch lze považovat rozšíření komponenty 2.9. Podpora biodiverzity a boj se suchem o novou reformu, kterou je příprava politiky krajiny a krajinného plánování a vymezení oblastí pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie se zvláštním zřetelem k dosažení cílů v oblasti klimatu, energetiky a ochrany přírody a krajiny. Cílem této reformy je propsat krajinné plánování do nynějších nástrojů územního plánování a ochrany krajiny a zajistit legislativní a územně-plánovací základ pro definici akceleračních zón pro výstavbu OZE.

Participace a transparentnost v Národním plánu obnovy

Za skutečně škodlivé lze považovat, že zvýšení Národního plánu obnovy ani jeho první verze, schválená na podzim roku 2021, neprošla dostatečně transparentním procesem participace. I když zástupci NNO, stejně jako další partneři, jsou součástí Výboru NPO, diskuse na jeho půdě je velmi omezená a nedaří se prosazovat skutečně zásadní změny. Plán vzniká netransparentně na jednotlivých úrovních ministerstev a v dialogu MPO s Evropskou komisí, bez možnosti zástupců veřejnosti se k nim kvalifikovaně vyjádřit. Vzhledem k tematické šíři veřejných politik, jež jsou součástí Plánu, by skutečně transparentní proces participace musel probíhat podle oblastí, kterých se zamýšlené investice týkají.

Z toho navrhují organizace v čele s Transparency International alespoň dodatečný participační mechanismus, který zajišťuje, že každé ministerstvo (ministerstva jsou obvykle správci jednotlivých složek) bude mít oficiální přístupový bod, který bude moci zástupci veřejnosti a partnerů obracet s podněty k implementaci plánu.

(hyš-am)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto