Podle výzkumu vědců zalesňování zlepšuje kvalitu zemědělské půdy

Vědci například zjistili, že na zalesněné původně zemědělské lokalitě ve věku 24 let již dochází k tvorbě velmi kvalitních vodostabilních půd vlivem lesního porostu. Půda se v celém ekosystému významně podílí na koloběhu látek a toku energie. Její vlastnosti jsou charakteristicky formovány v závislosti na matečné hornině, délce a intenzitě působení fyzikálních a chemických faktorů, liší se i v závislosti na metodách hospodaření a využití. Je prostředím pro různé organismy, které společně s pevnými částicemi ovlivňují složitý soubor vzájemně se ovlivňujících složek.

Přeměna využívání půdy z lesní na zemědělskou vede ke změně jejích chemických vlastností, fyzikálních a biologických. Tento převod byl již dostatečně popsán. Změna využití způsobuje degradaci půdy. Pro zmírnění tohoto nepříznivého jevu se v praxi používají různé postupy. Příkladem je bezorebný systém, pěstování víceletých plodin, případně převod půdy na trvalé travní porosty nebo les. Velmi málo zdrojů však popisuje problematiku přeměny zemědělské půdy na lesní.

Cenným příspěvkem do tohoto portfolia se stala studie vědců z České zemědělské univerzity v Praze a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, Výzkumné stanici Opočno s názvem Vliv zalesnění orné půdy a různého věku lesního porostu na tvorbu vodostabilních půdních agregátů (WSA). Hlavním cílem jejich práce bylo zjistit, jak rychle se projevuje zalesnění na vlastnostech dřívější orné půdy z hlediska tvorby vodostabilních půdních agregátů.

Důležitou fyzikální vlastností půdy je struktura, která se může lišit v čase a prostoru. Seskupování elementárních půdních částic vznikajících strukturními elementy, které ovlivňují tak zvané agregáty, mnoho důležitých procesů spojených s vodním režimem, růstem rostlin i obhospodařováním půdy. Agregáty svým složením a tvarem ovlivňují infiltraci, retenci a pohyb vody v půdě. Podle míry rozplavitelnosti se dělí na makroagregáty a mikroagregáty, respektive na agregáty vodostabilní (WSA) a nestabilní.

Na jejich vznik má vliv zejména vlhkost půdy a kořenů rostlin, obsah organické hmoty, výskyt půdních organismů, obsah jílu, množství látek a oxidů železa a hliníku. WSA společně s objemovou hmotností jsou důležitými indikátory půdně-fyzikálních vlastností. Proto se často používají pro hodnocení kvality půd, případně jejich degradace. Působením vody dochází k rozpadu některých makroregátů na mikroagáty a na primární půdní částice. Jde o nepříznivý jev, neboť menší částice se snáze přemísťují v procesu půdní eroze a případně na povrchu vytváří hůře prostupnou vrstvu, což vede k poklesu míry infiltrace.

Intenzivní formy zemědělství ovlivňující komplex organických složek půdy. Efekt se shoduje jako pokles zastoupení WSA. Je-li půda ponechána bez vlivu obdělávání, zastoupení WSA narůstá, což umožňuje pronikání kořenů rostlin i edafonu do půdního profilu. Viditelným znakem obnovy lesního půdního prostředí je zformování povrchových organických horizontů vznikajících opadem a rozkladem nadzemní rostlinné biomasy. Zalesnění zemědělské půdy napomáhá k nárůstu pórovitosti a zlepšení stability půdních agregátů. U půdy s optimální strukturou má hodnota pórovitosti dosahovat až 70 procent. Naopak u půd ulehlých (zhutněných) může být pórovitost pouze kolem 30 procent. Zalesnění zemědělské půdy také výrazně snižuje teplotu vzduchu nad povrchem.

Pro výběr výzkumných lokalit se zalesněnou ornou půdou vědci využili srovnání historických a současných ortofoto snímků. Vybrali si srovnatelnou lokalitu u Nového Města nad Metují mají stejné klimatické podmínky (srážky, teplota), vzdálené od sebe méně než 1,5 kilometru, v nadmořské výšce kolem 400 metrů. Průměrná roční teplota je zde 7 až 8 °C a roční srážkový úhrn 600 až 750 milimetrů. Vzorky půd vědci odebrali loni v červnu podle metodiky a podrobili laboratornímu zkoumání, přičemž zjišťovali množství vodostabilních půdních agregátů (WSA) tak zvaným suchým a vlhkým prosevem vzorků. Při mokrém prosevu se simuluje navlhčení půdy například během slabého deště.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Foto: VÚLHM