Úterý

23. července 2024

Nyní

14°

Zítra

16°

Svátek má

Šestiletá přítomnost vlků na Šumavě ukazuje, že stárnutí dopadá i na ně

9. 6. 2023

page.Name
První novodobé rozmnožování vlků bylo na Šumavě potvrzeno v roce 2017. Vlčí teritorium, tak zvaná Srnská smečka, vzniklo v oblasti centrální Šumavy. Po šesti letech lze sledovat, jak stárnutí některých jedinců tuto vlčí rodinu zásadně proměňuje.

„U Srnské smečky nyní nemůžeme potvrdit rozmnožování. Podobně tomu bylo v roce 2018. Není to asi úplné překvapení, protože z výzkumu ostatních okolních států se ukazuje, že rozmnožování může probíhat pouze u zhruba dvou třetin smeček. V rámci soustavného monitoringu vlků ve vlčím roce 2022 až 2023 můžeme hovořit o třech až pěti dospělých jedincích, které zachytily naše fotopasti a je možné, že jde pouze o zbylé vlky z této celé smečky,“ vysvětlil Jan Mokrý, vedoucí zoologického oddělení Správy Národního parku (NP) Šumava.

Pavel Hubený, ředitel Správy NP, se domnívá, že se tato původně první smečka na Šumavě úplně rozpadla a její teritorium obsadí vlci ze sousedních území, ale může se znovu nastartovat. „Prostě, vývoj vlčích smeček na Šumavě může být různý, ale nikdy nemůže dojít k přemnožení, protože je počet jedinců a schopnost přežití vždy závislá na dostatku potravy,“ uvedl. V rámci Vlčího roku 2022 až 2023, který trvá od začátku května do konce dubna roku následujícího, mohou zoologické Správy NP potvrdit šest vlčích teritorií. V pěti z nich došlo k reprodukcím.

„Počet známých teritorií je stejný jako v předchozím vlčím roce, kdy došlo k rozmnožování ve čtyřech z nich: v Železnorudské, Srnské, Borovoladské a v Zadní Zvonkové. Dvě teritoria byla přitom nově obsazena vlčími páry, a to v Plzeňském kraji v okolí Pancíře a v Jihočeském kraji na Boubíně. V roce 2022 došlo k rozmnožování všude kromě už zmiňované Srnské smečky,“ řekl Mokrý. Zoologové odhadují početnost vlčí populace na 36 jedinců, tedy zhruba o čtvrtinu větší než v roce 2021. Tento údaj se během roku může měnit a v souvislosti s narozením vlčat a odchodem mladých vlků na nová neobsazená teritoria, případně jejich úhynu.



Cílený monitoring vlčí populace přináší stále nové poznatky. Například vlčí smečka na Zadní Zvonkové není tvořená vlky, kteří se narodili na Šumavě. Podle analýzy DNA vzorku pochází zakládající pár pravděpodobně z Rakouska a Novohradských Hor. Spolupráce s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, která provádí rozbory mimo jiné vzorků trusu, přináší další důležité poznatky. Například, jak vypadá jídelníček šumavských vlků.

„K dnešnímu dni jsme prozkoumali více než 260 vzorků trusu na potravní analýzu. Ukazuje se z nich, že spárkatá zvěř, jako jelení, srnčí a divoká prasata tvoří 96 procent potravy vlků. Zbylá drobná potrava, jako jsou zajíci či drobní savci a hospodářská zvířata zaujímají dva a půl procenta z jejich potravy. Vlci na Šumavě se významnou měrou podílejí na odlovu jelení zvěře, jak to doposud dělal pouze člověk. V následujících letech budeme mít možnost sledovat, jaký to bude mít vliv na její početnost,“ hodnotí výsledky části analýzy zoolog Správy NP Oldřich Vojtěch.

Šumavští zoologové mimo jiné vyrážejí k nahlášeným škodám na hospodářských zvířatech na území NP a CHKO Šumava. Podle jejich statistiky od roku 2017 je patrné, že ochrana hospodářských zvířat také prochází zásadním vývojem. První škody od vlků byly registrovány v roce 2017. S nárůstem těchto šelem jich přibývalo. V roce 2018 jich bylo sedmnáct, o rok později 41. Poté počet škodních událostí klesal.



„V roce 2020 jsme jich zaznamenali 37, rok poté 21 a loni 22. Letos zatím evidujeme pět událostí. Příčinou poklesu počtu řešených škod je pravděpodobně efektivní snaha chovatelů předcházet útokům a svá stáda zabezpečují,“ prozradil Vojtěch, který s Mokrým pomáhá s osvětou o vlcích pro veřejnost a také speciálně pro chovatele hospodářských zvířat na území NP, CHKO Šumava a její okolí.

(hyš-jd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Národní park Šumava