Týden pro klima i v Krkonoších, příroda zachycuje skleníkové plyny

Lesy

Jak vyplývá ze studie Jakuba Hrušky z Ústavu globálního výzkumu změn Akademie věd ČR, ve středoevropských lesích lze počítat s průměrným množstvím uhlíku zachyceném přírůstky lesních dřevin ročně ve výši 3,5 tuny na hektar. V KRNAP je 35 104 hektarů lesa, z čehož vyplývá, že ročně z atmosféry krkonošské lesy zachytí bezmála 123 tisíc tun CO₂.

Velké množství uhlíku v sobě shromažďuje dřevo stromů, především kmeny a také větve. Zásoba dřeva v krkonošských lesích je průměrně 262 metrů krychlových dřevní hmoty na hektar, což znamená, že v každém hektaru je uloženo zhruba 98 tun uhlíku. V celých Krkonoších to tedy představuje 3,44 milionu tun CO₂. K tomu je třeba přičíst dlouhodobou zásobu uhlíku v lesní půdě, která tam, pokud nedojde k plošnému vykácení nebo požáru lesa, dlouhodobě zůstává. To je ohromné ​​množství uhlíku, které činí do hloubky 80 centimetrů a 132 tun na každém hektaru. Lesní půda v KRNAP a jeho ochranném pásu je úložištěm 4,63 milionu tun CO₂.

Pokud navíc v lese zůstává dostatek mrtvého dřeva, lesničtí biologové doporučují z mnoha důvodů alespoň 40 metrů krychlových na každém hektaru. V Krkonoších se ponechává v lesích v průměru 60 metrů krychlových mrtvého dřeva. Každý rok se v tomto mrtvém dřevě na jednom hektaru udrží v průměru 1,7 tun CO₂. To dohromady činí dalších zhruba 59 tisíc tun CO_2. ročně. Lze tedy říci, že lesy KRNAP a jeho ochranného pásma zachytávají aktuálně zhruba 8,25 milionu tun CO₂, z toho 8,07 milionu tun zadržují dlouhodobě a každoročně k tomu dalším 182 tisíc tun CO₂ přidají.

Aby to tak zůstalo dál, je nutné, aby krkonošské lesy zůstaly zelené, tedy odolaly suchu a kůrovcovým kalamitám. Je potřeba v nich ani v budoucnu nehospodařit buď vůbec, jak se to děje dnes v přírodní a částečně i přírodě blízké zóny národního parku, nebo výběrným hospodařením a nikoli hospodařením pasečným. V lesích národního parku je to dáno tím, že jde o lesy, kde je hlavním cílem ochrana přírody. Lesy Krkonoš však tvoří jen malou kapku v lesích republiky. V celé zemi je tři miliony hektarů lesa, v KRNAP je to pouze 35 104 hektarů.

Louky

Podle zahraničních studií lze ve střední Evropě počítat u horských luk se zásobou uhlíku v půdě a podzemní i nadzemní biomase ve výši přibližně 125 až 168 tun na hektar. Vzhledem k tomu, že v Krkonoších je asi 11 tisíc hektarů různých typů horských luk, je možné předpokládat, vezmeme-li průměrnou hodnotu 146 tun uhlíku na hektar louky, že jsou zásobárnou 1,6 milionu tun uhlíku, který v nich zůstane, pokud nebude nepřeměněn třeba na pole nebo na stavební parcely.

Rašeliniště

Ještě více uhlíku v každém hektaru v sobě uchovávají krkonošská rašeliniště. Především v samotné rašelině, z malé části i v rostlinách na ní rostoucí, uchovávají krkonošská vrchoviště, ale i lesní rašeliniště zhruba 150 tun uhlíku na hektar. V KRNAP je 268 hektarů rašelinišť, což znamená úložiště zhruba 40 tisíc tun CO₂.

A dál?

Uhlík z atmosféry zachycuje samozřejmě i další zeleň, zahrádky v krkonošských obcích, nebo stromořadí podél cest a silnic, což je šest tun CO₂ na kilometr stromořadí ročně. Příroda je přirozeným zachycovačem uhlíku, který při uvolňování, k němuž dochází třeba nešetrnou těžbou v lese či přeměnou luk a mokřadů na pole či stavební parcely, v podobě CO₂ uniká do atmosféry. Čím více přírody se podaří ochránit, nebo dokonce obnovit, tím méně emisí skleníkových plynů se bude muset snižovat nákladnými technologickými opatřeními. Znamená to, že je nutné dávat přírodě aktivněji přednost v každodenním počínání i rozhodování člověka. Ochrana přírody se každému ve světě klimatické krize vyplatí několikanásobně.

(hyš-rd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Správa KRNAP