Vrchlabští skauti v Krkonoších nezištně pomohli vzácným modráskům

„Na louce se nás sešlo celkem 45, z toho 35 skautů a skautek v čele se svými oddílovými vedoucími,“ řekla Hana Matěásková z ochrany přírody Správy KRNAP. Odborným průvodcem se skautům stal skvělý entomolog Jan Vaněk, emeritní kolega ze Správy KRNAP, který vysvětlil, jaká je historie krkonošských luk, jak se v průběhu času vyvíjela a nezapomněl připomenout specifický životní cyklus modráska bahenního.

Ten je totiž docela zásadním důvodem jeho ohrožení, podobně jako u příbuzného ohroženého druhu modráska očkovaného, ​​který by se teoreticky díky této péči mohl na modráskovou louku nad Vrchlabím také vrátit. Životním prostorem obou druhů jsou hlavně vlhké louky a pastviny s kolísající hladinou podzemní vody, které kosené zpravidla jednou, maximálně dvakrát ročně. Živnou rostlinou housenek těchto modrásků je krvavec toten. Ten ale nestačí. Zásadní je, že blízko musí být také také suchá kyprá půda s mraveništi hostitelských mravenců.

Bez mravenců by se modrásci vůbec neobešli. Asi za týden po naložení vajíček se vylíhnou housenky, které po dalších třech týdnech pastvy na květech krvavce totenu spadnou na zem, kde zůstanou bezbranně ležet. Ze zadečku vypouštějí směs napodobující mravenčí feromony, čímž lákají mravence rodu Myrmica. To není jednoduché, protože ti se od mraveniště nevzdalují dál, než na dva metry a mnoho housenek tak uhyne. Dalším nebezpečím pro housenky jsou parazitičtí lumci, kteří do nich kladou svá vajíčka ještě při pastvě na květech. 

Když má housenka štěstí a mravenčí dělnice ji odnesou do mraveniště, mravenci ji v mraveništi krmí a ona se ještě nevděčně přiživuje na jejich larvách a kuklách, až se housenka zakuklí. Někdy v mraveništi i přezimuje. Po dvou až třech týdnech se z kukly v ranních hodinách, kdy jsou mravenci chladem ještě neteční, vylíhne motýl a rychle, než se mravenci proberou, opustí mraveniště. 

„Část skautek a skautů hrabala a uklízela pokosenou trávu na kompostovací místa a druhá část se věnovala entomologickým experimentům. S Janem Vaňkem určovali hmyz, který byl zrovna na louce. Děti si užily nejen práci, ale také poznávací zábavu, protože obě skupiny se po čase vyměnily,“ popisuje Klára Janatová z oddělení ochrany přírody Správy KRNAP. 

Projekt Patronáty, který se zrodil ve Skautském institutu, funguje už čtyři roky. Natáhl „svá křídla" do všech krajů České republiky a nadále se rozvíjí. „Nyní se, i díky vrchlabským skautkám a skautům, rozšiřuje také do Krkonoš," s potěšením uvedla koordinátorka Patronátů v Královéhradeckém kraji Monika Kašparová ze Skautského institutu. Projekt je založen na spolupráci tak zvané triády.

"Naše role je propojit tři důležité partnery: správce cenného území, průvodce - odborník na ochranu přírody a zapojený skautský oddíl či školní třídu nebo mimoškolní kolektiv dětí," jiný vysvětlila Kašparová. Správce ví, o které území je dobře pečovat, například cenné chráněné i nechráněné přírodní lokality, ochránce ví, jak na to, a členové oddílu nebo třídy se aktivně s vyhraněnými rukávy a chutí zapojují do péče „Po celé České republice máme vytipované přírodní lokality, o které je potřeba se starat a tento zásobník lokalit postupně doplňujeme. K nim máme také vhodného průvodce pro další nové patronátní skupiny z řad školních tříd a skautských oddílů,“ dodala Kašparová.

(hyš-rd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Hana Matěásková