Krkonošáci se v dunách neztratí, dominovala Eva Müllerová ze Správy KRNAP

Součástí akce byla i návštěva národního parku Kurská kosa, jehož příroda lidem přináší podobné problémy, jako Krkonoše. Ve velmi obtížném terénu lesů v písečných dunách na břehu Baltického moře kolem letoviska Palangy koncem června odstartoval již zmíněný 29. ročník mezinárodních závodů EFOL 2023. Stejně jako loni se klání zúčastnila skupina z Česka republiky, mezi nimi i z Krkonoš. Nejúspěšnější z české výpravy byla lektorka ekovýchovy Správy KRNAP Eva Müllerová, která s přehledem vyhrála úvodní sprint v prestižní kategorii žen od 21 let, a stala se tak šampionkou celé akce.

V rozlehlých borových lesích pokrývajících písečné pobřežní duny se prosadil i Jiří Cupák, který doběhl ve tříčlenných štafetách mužů se součtem věku do 135 let v součtu na bronzovém místě, Jana Termerová v obdobné štafetové kategorii žen do 135 let byla  rovněž třetí. Jindřich Skalka dosáhl na druhou pozici štafet nejmladších mužů. „V Krkonoších nemáme nic takového, jako jsou zdejší lesy. Největší kopec, který tady mají, je deset metrů vysoká hromada písku, ale borůvčí a rojovník je tady někde až do pasu. Běhat v tom je stejné, jako ve stohu slámy,“ uvedl další soutěžící Michal Skalka.

EFOL nejsou jen sportovní klání, ale také setkání lidí, kteří mají vztah k lesům a přírodě vůbec. Proto vedla jedna z exkurzí do národního parku Kurská kosa. Je to zbytek téměř 100 kilometrů dlouhé morény nahrovcem, který velmi výrazně ovlivňuje i přírodu vzdálených 650 kilometrů vzdušnou čarou. Na zbytcích morény se nyní usazuje písek a tvoří mohutné duny, které jsou největšími pohybujícími se dunami v Evropě.

Účastník akce Michal Skalka zdejší přírodu komentoval, že když je teplo jako v Čechách, žít se tady prakticky nedá. „Písek se totiž chová podobně jako sníh, pořád se pohybuje, zasypává domy a neroste v něm nic, co by se dalo pěstovat a jíst.“ Další účastník Jiří Cupák vidí spojitost s Krkonošemi iv tom, že jantar, který se těžil v Kurském zálivu už před mnoha lety, se dovážel na jih do Evropy po tak zvaných jantarových stezkách. Jedna z nich vedla i kolem Luční boudy na hřebenech, o čem se lze snadno přesvědčit na mapách, které uvádějí žlutě značenou turistickou trasu s názvem Jantarová cesta.

(hyš-rd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Michal Skalka, KRNAP