Pečovat o druhově pestré lesy je mnohem složitější než o monokultury

Vztahy a interakce dřevin ve smíšených porostech mění fyziologii a morfologii jednotlivých druhů a vedou ke změnám v zásobování a využívání živin, což ovlivňuje produkci lesních porostů. Vědci se proto v oblasti pěstování lesa stále více zaměřují na otázku tvorby porostních směsí z perspektivních lesních dřevin a formulování zásad výchovných opatření v nejmladších porostech s ohledem na jejich budoucí odolnost a stabilitu.

V důsledku vzniku rozsáhlých kalamitních holin se do popředí zájmu lesnické praxe dostala problematika širšího využívání přípravných dřevin a rehabilitace některých dříve nežádoucích dřevin s pionýrskou strategií růstu, často v minulosti označované za tak zvané „dřeviny plevelné“. Typicky jde o využití břízy bělokoré na široké škále stanovišť, topolu osiky v nižších polohách, jeřábu ptačího ve vyšších polohách a olše lepkavé na hydricky příznivých stanovištích. Tyto dřeviny mohou vedle role přípravných dřevin při dvoufázové obnově lesa sehrát i pozitivní roli přimíšených dřevin v druhově pestrých porostních směsích.

Kromě meliorační a posilující funkce, zvýšení biodiverzity, úživnosti stanoviště pro zvěř a ochranu cílových dřevin před nepříznivými účinky prostředí kalamitních holin mohou tyto dřeviny v některých případech plnit funkci dřevoprodukční a být i zdrojem cenných a komerčně zajímavých sortimentů. Vzhledem k naléhavosti tohoto tématu jsme připravili s vědci z Výzkumné stanice Opočno pro potřeby praktických lesníků certifikovanou metodiku Využití přípravných dřevin ve směsích a zásadách pro první výchovné zásahy v těchto porostech.

V metodice vědci popisují možnosti využití přípravných dřevin, jako jsou bříza bělokorá, topol osika, jeřáb ptačí a olše lepkavá v porostních směsích, zejména při obnově současných kalamitních holin. Tyto dřeviny mají vysoký potenciál přirozené obnovy včetně obnovy vegetativní. Jsou také vysoce perspektivní při využití obnovy kombinované. Jsou zde popsány zásady prvních výchovných zásahů v mlazinách s důrazem na tvorbu druhů pestrých směsí. Problematika porostních směsí je mnohem komplikovanější, vyžaduje vyšší lesnickou odbornost a zkušenosti než výchova porostů stejnorodých.

Při výchově smíšených porostů je nutné, obdobně jako u porostů stejnorodých, respektovat biologické vlastnosti jednotlivých dřevin a stanovištní poměry. První výchovné zásahy ve stadiu mlazin, případně nárostů jsou velmi důležitým pěstebním opatřením pro zachování směsí v mladých porostech. Zanedbání výchovy může mít i ve smíšených porostech nepříznivé následky.

Metodika tedy popisuje nové postupy obnovy kalamitních holin za použití kombinace umělé a přirozené obnovy. Tento postup zajišťuje vznik mladých smíšených porostů, a tím je naplňován hlavní cíl obnovy kalamitních holin, kterým je vytvoření stabilního porostu s výrazným prostorovým rozčleněním a druhovou diverzifikací. Namísto paušálních doporučení vědci v metodice kladou důraz na individuální hospodářský a pěstební cíl vlastníka lesa s přihlédnutím k plnění mimoprodukčních funkcí lesních porostů.

Nejdůležitějším ekonomickým efektem využití přípravných dřevin jsou úspory nákladů na obnovu postkalamitních ploch. Při využívání pěstebních postupů navržených v této metodice lze úsporu v rámci republiky kalkulovat v řádu desítek milionů korun. Celkově finanční úsporu při obnově kalamitních ploch na středně bohatých stanovištích vědci vypočetli na 17,5 procenta přímých nákladů na hektar. Porosty přípravných dřevin kromě úprav nepříznivého růstového prostředí kalamitních holin také rychle produkují využitelnou dřevní biomasu. Například produkce březových porostů na vodou ovlivněných stanovištích může ve 30 letech přesahovat 180 metrů krychlových.

Přímo úměrná k hmotné produkci je i finanční výnosovost. Z modelových výsledků vyplývá, že se ekonomicky rentabilní produktivita dá počítat obvykle již od 10. roku věku přípravného porostu. Modelový výnos březového porostu na vodou ovlivněných stanovištích středních poloh ve 30 letech byl vypočten na 220 tisíc korun na hektar porostu. Nejdůležitější je však samotné obnovení lesa, protože v oblastech postižených kalamitním rozpadem porostů je často ohrožena samotná hodnota současných lesních ekosystémů, tedy nejen jejich dřevoprodukční, ale i veškeré mimoprodukční funkce.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: VÚLHM