K pramenům Klabavy, kouzelného místa Chráněné krajinné oblasti Brdy

Když se toulám zdejší krajinou, myslím, jak krásně se tu lidem žilo - uprostřed hlubokých lesů, obklopeni přírodou. Jenže to vidím pohledem člověka, co je zde pouze návštěvníkem a nemusí soupeřit o přežití s ​​krásnou, drsnou přírodou nebo nepřízní osudu. Přenesme se dolů po vodě přes hladinu padrťských rybníků. Ty si spolu s blízkým okolím zaslouží samostatné vyprávění. Ocitneme se pod hrází Dolejšího Padrťského rybníka, kde se zabydlel relativně nový obyvatel Padrtě - bobr evropský.

Tady si statný hlodavec umně vybudoval svůj soukromý rybníček poražením nemalého množství stromů. Pod bobří hrází se vody Klabavy rozběhnou sevřeným mělkým údolím a pospíchají dále volnější krajinou se čtyřmi rybníčky - Výtažníkem, Šindelkou, Gricákem a Ledvinkou. Vodní tok se tady v bezlesí kroutí a svíjí v mnoha ukázkových meandrech, než vklouzne v místech, kde se říkalo V Budách, do lesa.

V temném objetí smrčin se tu Klabava ještě poměrně líně plazí a přibližuje se už do sevřenějšího údolí pod cestou Josefkou mezi vrchy Kamenná a Kočka. Tok zrychluje, přibírá mnohé drobné prameny z obou protilehlých strání, a vládne tu přítmí a příjemný chlad i ve slunečných letních dnech. Ve velké části toku už od hráze Dolejšího Padrťského rybníka je řeka domovem vzácného raka kamenáče. Korýš je jedním ze dvou našich původních druhů raků. Obývá často chladné vody horních úseků toků, kde se nachází kamenité či štěrkové dno. Jak symbolické je spojení kamenáče v tomto potoku s vrchem Kamenná, jenž se zvedá nad údolím. A Kamenná je fakt plná kamenů, nejen v podobě skal a skalek. Jako by nějaký obr překročil ten kopec a vysypaly se mu tady hromady kamenů…

V části toku se vzhůru do vrcholu této brdské hory krčí po lese četné skalky a skály. Nedaleko je jedna z nejvýraznějších a nejimpozantnějších, Skládaná. Nejen tady zdobí lesy v okolí Klabavy bohaté porosty mechů, a to nejen na skalách, ale i na kamenech, na zemi a při březích. Zdejší vlhko a šero tu svědčí mnoha druhům. Řeka dále plyne, když proteče skrze vodárenské zařízení, a to už se za chvíli přiblíží soutoku s Třítrubeckým potokem před bývalou hydroelektrárnou těsně před zámečkem Tři Trubky.

Po spojení Klabavy s Třítrubeckým potokem, jenž je nedaleko odsud proti proudu posilněn už tak vydatnou Rezervou, protéká řeka pod loukami u zámečku. Už na vodu vydatný tok se proplétá dlouhým údolím mezi vrchy Lipovsko a Kamenná, než opustí brdský les a vteče do Strašic. Pokračuje do Rokycan a pod Chrástem skončí v Berounce po přibližně 51 kilometrech své pouti od pramene.

Klabava v části svého úseku pod Josefkou a zejména mezi zámečkem a Strašicemi bývala a je zajímavá iz botanického hlediska. Vzácně tu najdeme například jednokvítek velekvětý, dřípatku horskou a pak mnoho druhů mechů, které tu při březích, ale i na kamenech a kmenech či stromech tvoří bohaté porosty. Protože je řeka zásobena mnoha přítoky ze všech možných směrů a jejich toky jsou relativně krátké, je Klabava zrádná v déle trvajících deštích i přívalových lijacích. Velice rychle totiž její hladina reaguje vyšším průtokem a její vody dokážou i škodit.

Karel Hutr
redakce@prirodatv.cz
Foto: Karel Hutr