Nekrmte nám vlky! Také Krkonoše se stávají domovem této šelmy

Zoologové Správy KRNAP všechna pozorování prověřují, evidují a jsou ve spojení se specialisty z Mendelovy univerzity v Brně. Mnoho lidí zaráží, že se někteří pozorovaní vlci chovají obezřetně, ale ne plaše. Podle specialistů na vlčí etologii je takové chování popisováno u mladých vlků, kteří opustili smečku a nemají ještě zkušenosti dospělých jedinců. Až zestárnou, jejich smělé chování ustane.

Právě na blízká setkání vlků s lidmi zaměřuje mezinárodní projekt LIFE WILD WOLF, který probíhá v osmi evropských zemích. V České republice projekt koordinuje Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně, který posuzoval i aktuální pozorování. „Vlci dnes žijí v celé Evropě včetně některých hustě obydlených oblastí, jako jsou Itálie nebo Německo. Setkání lidí a vlků je tedy pochopitelně stále častější, a to i v naší republice. Pozorování vlků na 30 až 40 metrů nejsou zcela běžná, proto je nutné jim věnovat pozornost,“ uvedl.

V případě, že by se ukázalo, že vlci přítomnost lidí vyhledávají cíleně, například kvůli tomu, že u člověka očekávají potravu, bylo by to potenciálně rizikové chování a pracovníci Správy CHKO jsou připraveni zasáhnout. „V případě vlků z okolí Rudníku se však zatím zdá, že to skutečně jsou smělí, trochu zvídaví dospívající jedinci, kteří člověka ignorují, ale nevyhledávají. Jen okamžitě neprchají, pokud se ocitnou v jeho přítomnosti. V okolí míst pozorování bylo dohledáno několik zbytků starších kořistí srnce, zatím vše tedy nasvědčuje tomu, že žije svou přirozenou potravou,“ dodal Kutal.

V každém případě je třeba být při setkání s vlkem obezřetný. Snížená míra plachosti neznamená, že jde o krotké a ochočené zvíře. Stále je třeba mít na paměti, že vlk je divoká šelma a vrcholový predátor. Správa proto doporučuje návštěvníkům Krkonoš, aby měli své psí mazlíčky na vodítku. A důrazně nedoporučuje snažit se vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky jídla. Majitelé nemovitostí, chataři, chalupáři by venku neměli nechávat zbytky potravy. 

Při setkání s vlkem je nutné ponechat mu únikový prostor a neuzavřít mu možnost prchnout. Zvíře nejprve zkoumá, zda pro něj člověk představuje hrozbu. Pokud ho chce člověk zaplašit, stačí tlesknout rukama, hlasitěji promluvit, aby ho vlk slyšel. „Zároveň bychom rádi veřejnost požádali o hlášení každého pozorování vlků v Krkonoších. Důležité je poskytnout informaci o místě setkání, ideálně s GPS souřadnicemi nebo puntíkem v nějaké mapové aplikaci, přesné datum, čas a poznatky o chování pozorovaného vlka," sdělil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Takové hlášení může veřejnost zasílat emailem na info@krnap.cz nebo přes aplikaci Facebook jako zprávu na spravakrnap.cz.

Vlk byl v Krkonoších vyhuben v první polovině 19. století, ale od roku 2018 se sem opět začíná vracet. Tato šelma má své místo v přírodě iv naší kultuře. Vzbuzuje respekt i obdiv, někdy ale i obavy. Lidé jej nemilosrdně pronásledovali, nyní se postupně začíná vracet a plní svou roli predátora v přírodě. Zkušenosti z Evropy ukazují, že je možné v krajině hospodařit a zároveň zde mohou žít divoké šelmy. Více na: www.navratvlku.cz/aktuality/co-delat-pri-setkani-s-vlkem .

(hyš-rd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Tomáš Kopecký, Facebook MENDELU