Přizpůsobí se borovice lesní změnám klimatu? Škodí ji jmelí

Chřadnutí borových porostů je natolik závažné, že si zaslouží pozornost z mnoha úhlů pohledu. Vědci z Výzkumné stanice Opočno proto v časopise Zprávy lesnického výzkumu publikovali článek Potenciál borovice lesní v podmínkách změny klimatu. Cílem jejich příspěvku bylo shrnout zásadní ekofyziologické aspekty borovice lesní, vývoj zdravotního stavu, přírůstu a plodivosti, ale i vliv smíšení a managementu na zdravotní stav této dřeviny, a tím souhrnné podklady pro optimalizaci jejího uplatňování v podmínkách aktuální globální klimatické změny, která je charakterizována zvýšením teplot vzduchu a nerovnoměrnou distribucí srážek během především vegetačního období.

Borovice lesní jako většina druhů dřevin vykazuje nejlepší přírůst na stanovištích s optimální zásobou vody i živin. Vzhledem k nízké toleranci k zastínění se však nejvíce uplatňuje na lokalitách extrémně suchých i podmáčených, kde je vystavena minimálnímu konkurenčnímu tlaku dřevin, a to bez výrazné ztráty na přírůstu. Borovice lesní je díky svým pionýrským vlastnostem a fyziologickým dispozicím dřevinou snášející nepříznivé podmínky stanoviště. Dlouhodobě tak byla hodnocena za dřevinu vůči takovému a dalšímu nepřízním klimatu odolnou. Podmínky probíhajícího období změny klimatu spojené s nepravidelnou distribucí teplotních srážek a zvyšováním průměrných teplot však ukázaly na limity odolnosti této dřeviny.

Svou schopnost růst na suchých píscích, dunách, vátých píscích, štěrku, kamenitých sutích a skalách z nejrůznějších hornin se borovice lesní zdála být rezistentní vůči suchu. Již na přelomu milénia se ale začal v suchých oblastech Švýcarska projevovat ústup borovic z porostů a jejich náhrada dubem pýřitým. To ukazovalo, že borovice snáší více let trvající suché periody hůře než dub.

Stres suchem je vyšší na propustných kamenitých půdách s nízkou schopností zadržení vody. Na chudých písčitých stanovištích je v období sucha nutné počítat s poklesem průsaku a snížením obnovy hladiny podzemní vody, zatímco roste potřeba transpirace. Výzkum na druhou stranu prokázal, že borovice jsou méně stresovány přechodnými suchými periodami než například smrk ztepilý. U borovice, na rozdíl od smrku, na stres suchem reagovaly poklesem transpirace citlivěji stromy větších dimenzí, zatímco slabší stromy vykazovaly rozdíl menší.

Množství srážek výrazně koreluje s tloušťkovým přírůstem borovice. V porovnání se smrkem jsou však ztráty na přírůstu vlivem snížené distribuce srážek u borovice nižší, zvláště na vysýchavých a chudých stanovištích. Jako klíčové pro zhoršování zdravotního stavu borovice byly vyhodnoceny nízké srážky vrcholného léta a začátku podzimu, od července do září. Vědci proto předikují ústup borovice z nižších nadmořských výšek.

Borovice lesní je více náchylná k embolismu xylému, což je přerušení vodního sloupce ve vodivých pletivech druhů borovic vlivem sucha než mediteránní druhy borovic, například halepské či přímořské. To se po několika po sobě jdoucích suchých periodách projevilo její vyšší defoliací a snížením růstu. Dále vědci zjistili, že borovice lesní má vyšší letní spotřebu vody než borovice černá. Oslabení borovice vodním stresem vede k snížené obranyschopnosti vůči patogenům. Jedním z rozšiřujících se škůdců je jmelí, poddruh úzce specializovaný na borovici.

Z borovic parazituje vodu a v suchých obdobích zvyšuje stres suchem. Napadení může vést k odumření větve či části korun, čímž je značně redukován asimilační aparát. V případě masívního výskytu tohoto poloparazitního výskytu až k odumření stromu. Jmelí má průkazně negativní vliv na odolnost vůči suchu a regeneraci stromů po období sucha. U stromů, které byly nejčastěji napadené jmelím, po uplynutí periody sucha dále pokračovalo prosvětlování korun. Napadení jmelím může působit jako predispoziční faktor odumření stromu, neboť způsobuje pokles jeho olistění, ale také jako jeho jedna z příčin vlivem zvyšování vodního stresu v průběhu sucha.

Vědci v konstatovali:

• Synergický efekt působení houbových a hmyzích patogenů, v mnoha oblastech také nárůst výskytu jmelí, stres akceleruje, větší riziko zhoršování zdravotního stavu se projevuje na živnějších stanovištích a narůstá s věkem porostů.

• Většinou mírná, avšak pozitivní reakce přírůstu na tvorbu smíšených porostů jde o jeden z vhodných způsobů jejího dalšího využití s ​​ohledem na nejistotu vývoje klimatu.

• Zároveň se z preventivních důvodů bude potřebné soustředit se na časnou výchovu se silnějšími zásahy zejména v mládí, spolu se snížením pěstebního intervalu, které zvýší dostupnost vody pod porostem.

• Vzhledem k ověřené větší fyziologické odolnosti mladších porostů by vyšší bezpečnost produkce i plnění dalších funkcí lesa zaručilo také cílené snížení obmýtí hospodářských lesů na ohrožených stanovištích.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: Jan Řezáč