Pondělí

20. května 2024

Nyní

17°

Zítra

17°

Svátek má

Těžit lze i po roce 2035, Greenpeace se odvolává proti těžbě v Bílině

14. 4. 2023

Těžit lze i po roce 2035, Greenpeace se odvolává proti těžbě v Bílině 22 snímků
Rozhodnutí umožňující rozšíření a prodloužení těžby na velkolomu Bílina se nezamlouvá organizaci Greenpeace, která proti tomuto kroku podala odvolání. Požaduje zrušení povolení hornické činnosti, které vydal Obvodní báňský úřad v Mostě v březnu. Analýza rozhodnutí, kterou organizace Greenpeace provedla, ukázala řadu pochybení.

Mezi nejvážnější patří absence navazujícího a smysluplného plánu na rekultivaci území po těžbě, možnost těžit na území i po roce 2035 či zcela chybějící posouzení negativních vlivů spálení bílynského uhlí na klima. Ačkoli se schválený záměr jmenuje Pokračování hornické činnosti – I. etapa – Doly Bílina 2019–2035 a těžba má podle něj skončit v roce 2035, schválený plán rekultivace počítá s tím, že se bude těžit déle, na větší ploše a rekultivovat se bude až v roce 2055, tedy až dvacet let po nyní předpokládaném dokončení těžby.

Původně totiž Severočeské doly plánovaly, že budou těžit do roku 2050. Schválený plán nijak neřeší rekultivaci velkolomu na území, které vznikne těžbou do roku 2035, ani zda je tento prostor vůbec technicky možné rekultivovat. Na základě takto povoleného záměru by navíc mohla těžební společnost tvrdit, že nabyla legitimní očekávání k pokračování těžby i v letech 2035 až 2055 a požadováno od státu odškodné za neuskutečněnou těžbu. Podobným způsobem argumentují těžební firmy v Německu, které dostávají za dřívější uzavírání dolů finanční kompenzace ve výši několika miliard eur.

Další problém, na který Greenpeace poukazuje, je, že platnost nyní vydaného povolení k hornické činnosti na Bílině není nijak závazně časově ohraničena. Těžba je limitována pouze vymezením ploch, na které může probíhat. V případě snížení objemu těžby a jejího pomalejšího postupu by tak hornická činnost mohla probíhat i mnoho let po roce 2035. Provozovatel velkolomu Bílina by tak mohl následovat příklad velkolomu ČSA, kde se dnes stále těží, přestože zde byla povolena podle dokumentace POPD na léta 2000 až 2014.

Povolení jakékoli těžby v Bílině po roce 2033 je přitom v přímém rozporu s programovým prohlášením současné vlády, která se zavázala „vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033“. Současně je v rozporu s nedávným usnesením vlády, kterým byla schválena východiska Státní energetické koncepce ČR, v nichž je uveden následující strategický cíl: „Snížit podíl fosilních paliv využívaných bez technologie zachytávání na spotřebě primární energie na 50 procent do roku 2030 a 0 procent do roku 2050 a zcela utlumit využití uhlí pro výrobu elektřiny i tepla do roku 2033.“

Greenpeace také dlouhodobě kritizuje, že se při rozhodování o prodloužení těžby vůbec nijak neřešil negativní vliv, který by mělo spálení vytěženého uhlí na klima, což je zdaleka nejvýznamnější ekologický vliv celého záměru. V rámci posuzování jeho dopadů na životní prostředí se klimatem odmítlo zabývat dokonce i ministerstvo životního prostředí, které vydalo se záměrem souhlasné stanovisko v roce 2019 v éře ministra Richarda Brabce. Současný ministr Petr Hladík však na základě podaného odvolání bude muset toto stanovisko přezkoumat, a může jej tedy změnit.

Těžba na velkolomu Bílina má pokračovat i za hranicí původních ekologických limitů těžby, které v roce 1991 schválila vláda Petra Pitharta. V roce 2015 však tyto limity na Bílině vláda Bohuslava Sobotky posunula způsobem, který umožňuje těžbu až do roku 2050. Odvolání Greenpeace proti prodloužení těžby na velkolomu Bílina je součástí širší kampaně za spravedlivou a udržitelnou energetickou transformaci České republiky. Organizace vyzývá vládu, aby postupně ukončila uhelný byznys a investovala do obnovitelných zdrojů energie, energetických a pracovních míst.

Podle Jaroslava Bicana, koordinátora energetické kampaně Greenpeace ČR, vláda tento týden schválila východiska pro Státní energetickou koncepci, která jako jeden ze strategických cílů vytyčila zcela utlumit využití uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033. O pokračování těžby na Bílině navíc usilují Severočeské doly spadající pod ČEZ, který je ze 70 procent vlastněný stát. „Celá situace je tak nanejvýš paradoxní. Vláda Petra Fialy by proto měla učinit konkrétní kroky, a to jak ve vztahu ke státním úřadům, tak skupině ČEZ, které by zajistily, aby byl schválený strategický cíl zcela utlumit uhlí do roku 2033 byl naplněn i ohledně Bíliny,“ řekl.

Jan Rovenský, analytik energetické kampaně Greenpeace ČR, se domnívá, že ministr Hladík bude mít díky odvolání Greenpeace skvělou příležitost napravit politováníhodné selhání svého předchůdce a jeho úředníků. „Velmi doufám, že tuto příležitost, která se již nebude opakovat, nepropásne. V sázce je plnění závazků vyplývající z programového prohlášení současné vlády, desítky milionů emisí skleníkových plynů způsobujících globální změnu klimatu a ochrana zdraví a kvalita života desítek tisíc lidí žijících v sousedství velkolomu Bílina,“ dodal.

(hyš-lh)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Ibra Ibrahimovič