Vědci se ve svém výzkumu zaměří na zvířata volně žijící ve městech

Výstupem dvouapůlletého projektu bude návod pro města, jak tyto situace řešit a jak je komunikovat směrem k veřejnosti. Podle Jakuba Drimaje z Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU se projekt týká středně velkých a velkých savců, takže se předpokládají živočichové od velikosti kuny až po prase divoké.

„Kromě zvířat divokých, která se zcela cíleně vydají z volné přírody do útrob města či jeho okraje, se průzkum zaměří i na druhy, jež si zvykly na přítomnost člověka a staly se stálými obyvateli města, jako jsou liška, jezevec, kuna nebo zajíc, ale i druhy domácí a toulající se, jako například kočka domácí,“ uvedl Drimaj a poznamenal, že divoká zvířata ve městech hledají alternativní potravní zdroje či pocit bezpečí před predátory a myslivci. Vědci se zaměřují i ​​na vodní prostředí a nepůvodní druhy vázané na vodu, jako nutrie říční, ondatra pižmová či mýval severní.

Komplexním výstupem bude návod pro města, jak k daným situacím přistupovat a řešit je. Součástí bude i návod pro veřejnost, jak k některým živočichům přistupovat a tuto situaci řešit. „Kontakt mezi divokými a domácími zvířaty či člověkem vždy přináší určitá rizika, kterými je třeba se zabývat a adekvátně na ně reagovat, v čem bychom rádi veřejné správě a všem zainteresovaným stranám pomohli,“ přiblížil vědec.

Mezi nejvýznamnější rizika patří možný přenos chorob a parazitů, kterými se mohou nakazit domácí mazlíčci i lidé. „Savci jsou možnými přenašeči lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy prostřednictvím klíšťat, liška je hlavním rezervoárem tasemnice, která způsobuje závažné onemocnění jater. Lišky, jezevci a divoká prasata jsou hostiteli svalovce stočeného,“ nastínil Drimaj. Navíc jejich zdravotní stav ovlivňují i znečišťující látky, které mohou zvíře potkat na skládkách odpadů nebo v opuštěných areálech továren.

Dalším rizikem je možná dopravní kolize s vozidly nebo cyklistou, která může v případě savce, jak je třeba větší divoké prase, skončit i tragicky. Zvířata ve městech mohou dělat nepořádek při vybírání popelnic a odpadkových košů, nebo poškozovat parky i záhony okusem dřevin a rostlin. Ve výjimečných případech může dojít třeba k rozrytí hřbitova divokými prasaty. „Nesmím opomenout ani útoky divokých zvířat na lidi a domácí mazlíčky. K těmto případům výjimečně dochází, ale zařadil bych do kategorie ojedinělých situací, které souvisí s ohrožením bezpečnosti zvířete, kdy například v odlehlé části městského parku bude bránit svá selata před volně pobíhajícím psem,“ popsal  Drimaj .

Projekt začne letos v květnu a skončí v prosinci roku 2025. Zapojeny jsou celkem tři instituce. MENDELU jako hlavní koordinátor bude monitorovat výskyt živočichů pomocí fotopastí, ale i ve spolupráci s městskou policií, odchytovou službou a myslivci. Bude zajišťovat i sběr vzorků. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity bude hodnotit zdravotní stav a výskyt nemocí u zvířat odchycených nebo nalezených usmrcených na území města Brna. Společnost SocioFactor se zaměřuje na sociologický průzkum vztahu veřejnosti ke zvířatům ve městě a jejich postojům k možným způsobům řešení konfliktních situací.

(hyš-jd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Facebook MENDELU