Kromě kůrovce lesy silně poškozují také vítr a sucho

Minulý rok byl celosvětově šestým nejteplejším rokem od roku 1880, od nějž se sledují globální teploty. Devět let s nejvyšší globální teplotou spadá do období 2014 až 2022. Ve Velké Británii, Irsku, Francii a Španělsku byl rok 2022 nejteplejší v historii meteorologických měření. V České republice byl od roku 1961 pátý nejteplejší v historii. Průměrná teplota dosáhla 9,2 °C, což je o 0,9 °C více oproti normálu z let 1991 až 2020. Teplý byl zejména začátek roku, červen a říjen. Srážkově byl rok 2022 normální, výrazně nízké srážky oproti normálu byly zaznamenány v březnu a říjnu.

Všechny dále uváděné údaje o objemu dřeva nebo ploše porostů zasažené působením hodnocených abiotických činitelů představují součty z hlášení zaslaných vlastníků lesa Lesní ochranné službě, pokrývající dvě třetiny (66,8 procenta ) plochy lesa v České republice. Nejde tedy o přepočet na celém území země. Podle zaslané evidence dosáhl loni celkového objemu abiotických i biotických nahodilých těžeb 10,2 milionu metrů krychlových. V roce 2021 bylo nahlášeno 13,8 milionu, v roce 2020 to bylo 19,8 milionu, rok předtím 19,2 milionu metrů krychlových nahodilé těžby. Mezi roky 2020 až 2022 došlo k poklesu o necelých 49 procent.

Z celkového nahlášeného objemu 10,2 milionu metrů krychlových tvořily abiotické vlivy 43 procent a biotické vlivy 57 procent. Objem dřeva poškozeného abiotickými faktory je meziročně srovnatelný. Abiotickým příčinám poškození dominoval loni vítr, který podle zaslané evidence poškodil 3,2 milionu metrů krychlových dřeva. V roce 2021 byl objem o zhruba 30 procent nižší. V roce 2022 byl podíl škod větrem na abiotických škodách 73 procent. V roce 2021 činil tento podíl necelých 57 a podobné to bylo i v předchozích letech - 61 a 58 procent.

Poslední tři roky byly pro stav lesa z hlediska zmírnění stresu suchem jako relativně příznivé. Příznivé je to především při hodnocení ve vztahu k předchozímu suchému až velmi suchému období let 2015 až 2019. Pro plnou regeneraci by lesní porosty potřebovaly více srážek a především rovnoměrně rozložených v průběhu celého roku. Příznivé bylo také to, že v roce 2022 výraznější období sucha proběhla mimo hlavní část vegetačního období – v březnu a na podzim.

Podle zaslaných důkazů došlo v roce 2022 po pěti letech nárůstu objemu takto poškozeného lesa k poklesu, a to na hodnotu 1,06 milionu metrů krychlových. Sucho se na celkových abiotických nahodilých těžbách podílelo 24 procenty, to je v porovnání s rokem 2021 významný pokles. Podíl sucha byl před dvěma lety 38 procent, v roce 2020 to bylo 35 procent. Podle krajů bylo za loňský rok nejvíce nahodilých těžeb v důsledku působení všech abiotických faktorů hlášeno ze Středočeského kraje, kraje Vysočina a Jihočeského kraje.

V případě větru jsou za rok 2022 hlášeny nejvyšší objemy těžeb z Jihočeského kraje, které dominují větrným škodám už třetí rok za sebou. Objem dřeva poškozeného suchem byl za minulý rok nejvyšší v Jihomoravském kraji, kde byla situace nepříznivá iv 2021. Celkem jasně ukazuje, že kalamitní vliv na situaci ze severní Moravy v uplynulých letech přesunul na Moravu a odtud se situace již nachází směrem na západ, přes Vysočinu do středních Čech.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: archiv VÚLHM, Jan Liška