Stavět veřejné stavby ze dřeva je symbolem vyspělého státu

Dřevo: Materiál budoucnosti
Nedávno v oblíbeném podcastu Kecy a politika jeho autoři objevili na historickou reportáž České televize ze 70. let století , ve kterých vedoucí představitelé tehdejšího komunistického režimu diskutovali s odborníky na téma požární bezpečnosti staveb. Jak je vidět i po 50 letech, cesta k chudobě a zaostávání je vždy lemována nadměrnou a přebujelou byrokracií, a té se u nás bez ohledu na dobu daří tradičně velmi dobře. A nejde jen o byrokracii.

Změnit letité návyky a mýty kolem dřevostaveb není vůbec jednoduché, a platí to jak pro širokou laickou, tak i pro odbornou veřejnost a investory. Je škoda, že v zahraničí se staví ze dřeva mrakodrapy, zatímco u nás volíme směs alibismu, opatrnosti i konzervativního přístupu a stavíme dřevěné domy jen do výšky 12 metrů.

Člověk nemusí být odborník na dřevostavby, aby ty rozdíly mezi výstavbou u nás a ve světě viděl. Jak píše ve svém článku  Nejvyšší dřevostavba světa strčí do kapsy i Petřínskou rozhlednu zpravodajský on-line portál Zprávy, „moderní technologie lepeného dřeva se například posunuly vpřed, že české předpisy už v době trendů udržitelného stavění působí jako dost zastaralé. Dvanáct metrů? Nenechte se vysmát.“ 

Proč by stavební materiál měl být indikátorem vyspělosti?
Protože základním stavebním materiálem dřevostaveb je dřevo, což je materiál ekologický, ekonomický a současně umožňující vysoce efektivní způsob výstavby. Základem betonu jsou také přírodní suroviny, ale štěrk či písek ještě neumíme po vytěžení obnovovat, zatímco dřevo roste pořád. Země jako jsou Švýcarsko, Rakousko, skandinávské státy či Kanada, kde se na bázi dřeva nestaví jen rodinné domy či nízkopodlažní bytové domy nebo školky, školy a další typy staveb občanské vybavenosti, patří mezi vyspělé státy i díky tomu, že se v nich ze dřeva staví mnohopatrové bytové domy, administrativní objekty, hotely a další typy staveb. 

V současnosti je nejvyšší dřevostavbou světa s výškou 86,6 metru mrakodrap v americkém Milwaukee, ale za ním už je velký počet budov s výškou v řádech desítek. Například 85,4 metru má osmnáctipodlažní budova Mjøstårnet v Norsku, třetí místo drží 84 metrů vysoká nová čtyřiadvacetipatrová budova HoHo Vienna ve Vídni. Až za ní je s 20 patry a 75 metry high Wood Hotel ve švédském městě Skellefteå. Více než 70 metrů výšky má i nový ikonický bytový dům Haut v Amsterdamu. Přes 50 metrů vysoké dřevostavby stojí nebo se staví ve Francii. Všechny uvedené výškové dřevostavby překoná nová nejvyšší obytná dřevostavba, která vyroste v roce 2026 ve Švýcarsku, a bude mít 100 metrů. 

Dřevostavby škol a školek jsou ukazatelem, že dřevo má u nás naději
Dobrou zprávu je, že zájem o dřevostavby vzrůstá ne na základě předpisu nebo nařízení „shora“, ale naopak na základě potřeb a zkušeností investorů z řad vedení tuzemských měst a obcí. Ze dřeva se staví nejen školy a školky, ale i nemocnice, kanceláře a další. Zajímavou stavbou je například atraktivní dřevěná budova společnosti Farma Hanč z Vraňan nedaleko Mělníka, kterou loni dokončila společnost Nema z jihočeské Olešnice podle návrhu architekta Jana Lapčíka z pražského ateliéru Fusion Architects. Nový moderní prostor poskytuje  pohodlné nakupování kvalitních farmářských produktů a umožňuje také exkluzivní ochutnávku pokrmů připravených z vlastních surovin, vypěstovaných na vraňanských polích.

Lenka Trandová
redakce@prirodatv.cz
Foto: Mjøstårnet, Foto: Jahodárna Vraňany, NEMA dřevostavby