České životní prostředí je bez ministra a jeho stav se zhoršuje

Těsně před Vánoci - 21. prosince - přitom česká vláda schválila Zprávu o stavu životního prostředí za rok 2021, která poukazuje na zhoršování stavu životního prostředí v Česku. Problémem je podle této zprávy především pokles biodiverzity, zastavování krajiny a zhoršování kvality půdy. Nedaří se ani snižovat emise skleníkových plynů a zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie.

To je přitom podle organizace Greenpeace ČR v příkrém rozporu se závazky plynoucími z Pařížské klimatické dohody je vlastními cíli České republiky, které se nyní navíc budou muset zpřísňovat. Nedávno skončená konference v kanadském Montrealu totiž přinesla zvýšení globálních cílů v ochraně přírody a biologické rozmanitosti. Pomohla je prosadit i česká delegace, která na jednáních zastupovala celou EU.

Biodiverzita

Zhoršování biodiverzity v Česku věnuje především intenzivnímu zemědělství a lesnictví, zejména pak vysokým objemům těžby, dále zastavování volné krajiny, zvyšování fragmentace krajiny a snižování podílu přírodních biotopů na plochu katastrálního území. Z těchto důvodů se také snižuje kvalita půdy.

Jako indikátor celkového stavu biodiverzity se používají data pro početnost ptačích druhů. Ubývání ptáků dokazuje celkově snižování biodiverzity. Od roku 1982 poklesla početnost všech běžných druhů ptáků v Česku celkově o 5,6 procenta, přičemž pokles je plynulý po celou dobu sledování. Počet ptáků v zemědělské krajině poklesl o 31,7 procenta. 

Voda

Kvalita povrchových a podzemních vod zůstává podle zpráv v posledních letech víceméně stejná. Nejsou zde však posuzovány některé ukazatele, jako například ekologický stav vycházející z evropské Rámcové směrnice o vodách, kterou Česko dlouhodobě neplní. Z tohoto hlediska se ukazuje, že české řeky se jako biotopy neuzdravují.

Klíma

Zpráva dokládá, že se u nás projevují změny klimatu. Na území Česka roste teplota vzduchu, podle srovnání aktuálního a předchozího normálního období o 0,4 °C za 10 let. Ve zprávě se uvádí, že v období 2005 až 2021 emise skleníkových plynů v systému obchodování s emisními povolenkami (EU-ETS) poklesly o 29,8 procenta, což podle autorů zprávy znamená, že při pokračování dosavadního trendu je splnění cíle k roku 2030 reálné . Horší je ale situace mimo EU-ETS, kde kromě roku 2020 emise stagnují a vývoj zatím nesměřuje k dosažení cíle v roce 2030.

Energetika a doprava

Podíl obnovitelných zdrojů elektřiny (OZE) na výrobu dlouhodobě neroste. Výroba z obnovy elektřiny v roce 2021 vzrostla o 2,5 procenta na 10 547,3 GWh, avšak prakticky jen dostatku vody pro vodní elektrárny v roce 2021 oproti rokům předcházejícím. Podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 činil 17,3 procenta. Cíl pro rok 2030 je přitom aktuálně stanoven na 22 procent. Podíl OZE na konečné spotřebě energie v dopravě v roce 2020 dosáhl 9,4 procenta, stanovený cíl 10 procent energie z OZE v dopravě do roku 2020 tak stále nebyl splněn.

Aby budoucí zprávy o stavu životního prostředí v Česku vypadaly optimističtěji, musí podle Greenpeace, konkrétně vlády ministerstva životního prostředí pod vedením nového ministra:

1. Zajistit rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů a energetických úspor. Hlavním úkolem ministerstva a celé vlády je urychleně přijmout legislativní změny, které praktický rozvoj obnovitelných zdrojů umožní, včetně agrivoltaiky - solárních elektráren doplňujících zemědělskou produkci. 

2. Úkolem MŽP je také podporovat obnovitelné zdroje, například prostřednictvím Nového zeleného úsporám, ale také zajistit, aby nebyl jejich rozvoj na úkor ochrany přírody a krajiny. 

3. Aktualizovat a začít konečné s plány v oblasti ochrany klimatu (Politika ochrany klimatu/Státní energetická koncepce/Národní energeticko-klimatický plán).

4. Začít implementovat cíle přijaté na konferenci o biodiverzitě COP 15 v Montrealu.

5. Eliminovat škodlivé zemědělské dotace, které podporují úbytek biodiverzity.

6. Zpřísnit ochranu půdy proti větrné a vodní erozi - novelizovat protierozní vyhlášku.

7. Připravit plán obnovy přírody vycházející z evropského Zákona o obnově přírody a zaměřit se co nejdříve na větší ochranu a obnovu ekosytému, včetně revitalizace a renaturilazace vodních toků. 

8. Zvětšit rozlohu chráněných území, včetně těch s nejpřísnější ochranou.

9. Aktualizovat Politiku odpadového hospodářství tak, aby byla v souladu s cíli na produkci a recyklaci odpadů, a omezit výstavbu spaloven. 

10. Připravit zálohový systém pro PET lahve a plechovky.

Jak se nechala slyšet Nikol Krejčová, koordinátorka biodiverzitní kampaně Greenpeace, stav biodiverzity se v Česku dlouhodobě zhoršuje. Ubývání druhů má přitom dalekosáhlé následky na přírodu i lidskou společnost a kvalitu života. „Právě proto vznikla na konci minulého roku světová úmluva OSN o biodiverzitě a v letošním roce má být schválen evropský Zákon o obnově přírody. Měly by se tedy naléhavě převést vyšší cíle do reality a zastavit biodiverzitu u nás. Nabízí se například snížení intenzifikace zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství, které se přes obecnou proklamaci prakticky neděje,“ sdělila.

Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace ČR, v této souvislosti řekl, že vláda těsně před Vánoci schválila Zprávu o životním prostředí za rok 2021, která českou politickou reprezentaci osvědčuje z toho, že dlouhodobě neplní ani ty velmi neambiciózní cíle, jež jsou  v oblasti politiky klimatu klade. „Přitom v otázce klimatických změn, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů a snížení emisí skleníkových plynů, měli bychom mít mnohem vyšší prostředí, než jaké aktuálně máme. Zároveň však musíme dělat vše pro to, abychom měli i konkrétní výsledky . Už teď je jasné, že musí být doplněný plán, jak jich dosáhnout, jinak hrozí, že to dopadne jako obvykle,“ dodal.

(hyš-lh)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto