Kaskádový princip využívání dřeva je synonymem udržitelnosti

Lenka Trandová je ředitelkou Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD), nezávislého uskupení firem, které jsou přesvědčeny, že dřevostavby jsou tou správnou cestou moderní a udržitelné výstavby. Podle ní je cílem členů ADMD i samotné asociace, aby se domy postavily kvalitně a s ohledem na životní prostředí. Proto všichni členové splňují přísné požadavky na návrh i realizaci stavby podle certifikace Dokument národní kvality a také etický kodex ADMD.

„My jsme si zamilovali dřevo a věřím, že si ho zamiluje každý, kdo svět dřevostaveb pozná,“ řekla Trandová s tím, že udržitelnost, ochrana klimatu a ekologické chování jsou součástí životního stylu mnoha zákazníků. „Pro ně to není vnější póza, ale oni si dřevostavby vybírají nejen pro jejich kvalitu, ale také pro rychlost výstavby a další parametry, které člověk od nového bydlení čeká. Na otázky, jak a zda pomáhají dřevostavby životnímu prostředí se ptají, a právě pro dlouhodobou udržitelnost si dřevostavbu nakonec i vyberou,“ uvedla.

Dřevo bylo, je a bude součástí našeho ekosystému

Dřevo je trvale udržitelná surovina a české lesnictví je v evropských měřítcích jeho významným producentem. Aktivní lesní hospodaření, pěstování lesa, péče o něj a těžba, to jsou největší přínosy pro ochranu životního prostředí a ochranu proti změnám klimatu. Bez aktivní práce lesníků by se muselo spotřebovat o mnoho více plastů a betonu místo dřeva. Trvale udržitelné hospodaření je to, co se předává dalším generacím.

Kaskádový princip využívání dřeva začíná a končí u těžby dřeva

Současná těžba dřeva probíhá plně v souladu se zásadami trvale udržitelného lesnictví a smysluplně využít se dá 100 procent dřevní hmoty. Na stavbu dřevostavby se nejčastěji využívá dřevo smrku, který roste v lesích zhruba 80 až 100 let do podoby a velikosti, aby se dal vytěžit a použít na stavbu domu. Na jeden průměrný rodinný dům využije výrobce dřevostavby přibližně 15 stromů, u roubenky nebo stavby z masivních panelů je to dvakrát více. Do jednoho kubíku dřeva se přitom uloží až jedna tuna CO2 a díky tomu se dá v běžné dřevostavbě a její nosné konstrukci uložit velké množství oxidu uhličitého. Stavby jsou podle normy navržené na životnost 50 let, i dřevostavby však samozřejmě vydrží mnohem déle, běžně je to až 100 let. Mezitím v lese vyrůstají další stromy, které do sebe ukládají další uhlík.

Výroba stavebního dřeva a dřevostaveb probíhá u nás a je ekologicky maximálně šetrná

Michal Šopík, předseda výkonné ADMD, majitel a jednatel společnosti VESPER FRAMES, vysvětlil, že jako výrobci dřevostaveb nejsou moc závislí na fosilních palivech. Energetická náročnost výroby není tak velká a při využití fotovoltaiky se ještě snižuje. Konkrétně, nepotřebují ani kubík plynu, protože si elektřinu vyrábí z fotovoltaických elektráren a pro topení využívají odpad z dřevní hmoty, která vzniká při výrobě konstrukcí. Členové ADMD využívají i ekologické kotle na dřevo, někdo spaluje peletky, další s odpadem obchoduje a dodává svým výrobcům peletek nebo briket a na oplátku získává palivo zdarma nebo za velmi výhodnou cenu.

„Výroba dřevostaveb je tak nejen ekologická, ale i ekonomická,“ sdělil Tomáš Nemrava, člen výkonné rady ADMD a ředitel společnosti NEMA. „Dřevostavby jsou při výrobě skutečně velmi úsporné. V našich výrobních provozech pracuje 100 lidí, ročně dělám kolem 200 dřevostaveb, přitom i díky fotovoltaice na střechách našich objektů platíme jako firma měsíčně za energii po posledním zvýšení pouhých 21 tisíc korun,“ vysvětlil.

Stavební proces je téměř bezodpadový

Síť dodavatelů dřevostaveb pokrývá celé území České republiky. Dodavatelé dřevostaveb také dlouhodobě sází na panelový systém výstavby, při kterém probíhá veškerá příprava a výroba ve výrobních halách. Na místě samotné realizace se již jen v extrémně krátkém čase smontují. Tato cesta zajišťuje nejen přesnost a rychlost výstavby, ale také takřka suchý proces s minimem vody a odpadu.

Bydlení je energeticky úsporné, příjemné a chrání zdraví obyvatel domu 

Současné dřevostavby dovolují jednoduše a rychle stavět pasivní domy a domy s téměř nulovou spotřebou energie. Velmi flexibilní jsou iz hlediska topných systémů – je jen na investorovi, zda dům osadí fotovoltaickou elektrárnou, tepelným čerpadlem, sálavými kamny, větráním s rekuperací a dalšími technologiemi, které spotřebují energie a zahrnují tepelnou pohodu.

Co s dřevostavbou v průběhu rekonstrukce nebo po skončení životnosti? Recyklace nebo výroba tepla a elektřiny

Uhlík uložený ve dřevě se uvolní, až dřevo zetleje nebo se spálí. Po skončení užívání stavby lze dřevo buď znovu recyklovat a využít do velkoformátových materiálů jako jsou například dřevotřískové desky, nebo se dá využít jako zdroj tepla. Dřevní odpad se také využívá jako hnojivo. Teprve potom se kruh uzavře.

„Zájemcům o dřevostavby říkáme, že tím, že se rozhodnou stavět dřevostavby, pomáhají životnímu prostředí. A pokud chtějí být ještě více zodpovědní, mohou za každý strom použitý na jejich novou dřevostavbu vysadit nový strom v lese,“ dodala k tématu udržitelnosti Lenka Trandová.

Peter Šovčík
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: ADMD