Krušnohorský vlk se po rekonvalescenci vrací zpět do přírody

Vlkovi byl nasazen telemetrický obojek, který umožňuje sledování jeho pohybu. Před vypuštěním zvířete byl informován uživatel honitby a orgán státní správy myslivosti. Celá akce proběhla v úzké záchranné součinnosti Národní sítě záchranných stanic, Mendelovy univerzity v Brně a státní Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která koordinuje Program péče o vlka obecného v ČR.

Podle Petra Stýbla z Českého svazu ochránců přírody, který je koordinátorem Národní záchranné stanice, ochránci zpočátku nevěřili, že by se tak vážně zraněný vlk mohl vyléčit až do stavu, kdy bude schopen návratu do přírody. Kolegové ze záchranné stanice Drosera, kteří se vlka jako první ujali, je však přesvědčili, že je prostě nutné se o to pokusit. Důležitým impulzem pro toto rozhodování byla také pomoc veřejnosti. 

„Finanční dary stovek lidí nám mohou zaplatit velmi náročné veterinární úkony i následnou intenzivní péči. Zotavení po operaci probíhalo naštěstí dobře a poměrně rychle. Udělali jsme vše pro to, aby kontakt vlka s lidmi byl omezen na minimum a byla mu poskytnuta veškerá péče, včetně přirozené potravy. Velice nám svými záchrannými zkušenostmi pomohly kolegyně ze záchranných center pro vlky v Německu a Itálii, neboť v ČR šlo o první případ léčby zraněného vlka z volné přírody,“ informoval koordinátor Stýblo.

Z analýzy DNA vyplývá, že vlk patří ke smečce, která se pohybuje v oblasti Božího Daru. Samozřejmostí je, že má telemetrický obojek. Ten poskytuje přesné údaje o tom, kde se pohybuje a jak se chová. Tyto poznatky lze využít v dalších obdobných případech a jsou proto mimořádně cenné. Důležitá je informace od italských kolegů  z Centro Tutela Fauna   – žádného z 83 jimi vypuštěných vyléčených vlků nebylo potřeba zpětně odchytávat, nezačali vyhledávat přítomnost lidí.

„Zásadní je, aby vlk byl vypuštěn poblíž místa, kde byl nalezen. Je pak velká šance, že najde svou původní smečku a začlení se do ní. Vlci totiž dokážou rozpoznat členy své smečky i po delším odloučení,“ doplňuje Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Telemetrické sledování umožňuje detailní sledování aktivity jedince v čase a prostoru v kombinaci s terénním monitoringem i jeho potravní chování a biotopové návyky.

„Po čase vyhodnotíme, zda proběhne vlastní začlenění ke smečce, nebo se jedinec vydá vlastní cestou a založí v budoucnu nové teritorium. Obojek může být funkční až dva roky a lze nastavit různou intenzitu odesílání jeho polohy, zpočátku jsou lokace odesílány častěji. Nyní víme, že se pohybuje v teritoriu smečky, ze které pochází,“ vysvětlil Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Případ krušnohorského vlka ukázal slabiny současné a pomohl nastavit pravidla budoucí spolupráce všech zúčastněných stran – Národní sítě záchranných stanic, státní Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, veterinářů i vědeckých institucí. Už nyní je mnohem jasnější, jak se bude postupovat v případě nálezu dalšího zraněného vlka či jiné velké šelmy. Více na: www.navratvlku.cz

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Martin Duľa, Jaroslav Vogeltanz