Malé rodinné farmy vzaly pandemii covidu jako novou příležitost

Vyplývá to z výzkumu vědců z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií, který se zaměřil na krátkodobý vliv pandemie na malé rodinné farmy ve střední Evropě. Pandemie pro zemědělce neznamenala jen výzvy, ale i nové příležitosti. „Situace je donutila využívat nové kanály k prodeji a propagaci, zakládali e-shopy, využívali sociálních sítí a dalších internetových platforem. Nabízeli možnost dovážky zboží k zákazníkům nebo prodej ze dvora, možnost zakoupit si produkty přímo na farmě,“ nastínila Veronika Svatošová z Ústavu regionální a podnikové ekonomiky FRRMS MENDELU.

Farmáři mají v plánu nové prodejní a propagační možnosti využívat i do budoucna. V několika případech respondenti uvedli, že díky pandemii měli čas, takže se mohli zaměřit na vývoj nových produktů, a obohatili tak svou současnou nabídku. Ačkoli obecně příjmy z prodeje spíše klesaly, zájem o některá odvětví vzrostla. „Zajímavý fenomén jsme objevili u českých vinařů. Většina respondentů z této oblasti potvrdila, že soukromníci u nich nakupovali více vína. Tímto zvýšeným příjmem jsme mohli částečně kompenzovat snížení příjmů z pohostinství a dodávek vína do restaurací,“ vysvětlila Svatošová. Obdobný trend podle ní vnímali i výrobci piva.

Zároveň se změnila struktura zákazníků a objevili se noví. Lidé trávili čas na chatách a chalupách, takže objednávali farmářské produkty, jako sýry, máslo nebo jogurty ve větším množství. „Zákazníci se začali více zajímat o to, jaké produkty kupují, zaměřili se více na čerstvé, bio a kvalitní potraviny. Toho farmáři využili nabídkou prodeje ze dvora a zaznamenali zvýšení poptávky po těchto produktech i upevnění vazeb mezi farmářem a zákazníkem,“ popsala situaci vědkyně.

Farmáři vnímali výrazné rozdíly mezi první a druhou vlnou covidu. Zatímco v první vlně se poptávka výrazně snížila, ve druhé vlně byla vyšší. Vysvětlují si to větším povědomím o zdravotních benefitech farmářských produktů. „Zákazníci se více těší na konzumaci bio potravin bohatých na vitamíny, které mohou podporovat jejich imunitní systém, tedy džusy, bylinné čaje nebo třeba aroniový sirup,“ popsala Svatošová. Roli hrály i sociální kontakty, které lidé díky nákupu měli.

V rámci výzkumu vědci mluvili se zástupci celkem osmdesáti šesti rodinných zemědělských podniků, které hospodaří napříč čtyřmi zeměmi Visegradské čtyřky – v Česku, Polsku, Maďarsku a na Slovensku. „Všichni respondenti hospodaří v tak zvaném multifunkčním zemědělství, tedy kromě vlastní zemědělské produkce provozují třeba restauraci, nabízejí ubytování, agroturistiku, poradenské služby pro farmáře zemědělské produkce nebo zemědělství,“ uvedla Svatošová. Výzkum probíhal ve formě hloubkových rozhovorů, které zahrnovaly témata týkající se personálních zdrojů, vztahů s dodavateli, změn ve výrobě i distribučních kanálů a strategií.

Ekonomické dopady hodnotili vědci u drobných zemědělců v porovnání s jinými oblastmi spíše jako mírné. Většina farem zvládla covidovou krizi samostatně, jen část z nich využila finanční podpory. Negativní dopad měl covid spíše na doplňkové služby, jako jsou pohostinství nebo ubytování. V oblasti se počty zákazníků dramaticky této méně, po odeznění pandemie se ale čísla opět vrátila k normálu.

(hyš-vs)
redakce@prirodatv.cz
Foto: archiv MENDELU