Nový rok přinesl extrémní počasí v České republice i v celé Evropě

Podle organizace Greenpeace má na počasí v Evropě a v České republice vliv extrémně teplý vzduch, který k nám proudí ze severozápadu Afriky. I když každý rok dochází během Vánoc k růstu teplot, nikdy nedosahují takových hodnot. „Hlavní příčina současného extrémního počasí je ale jasná – klimatická změna související se spalováním fosilních paliv. Extrémní projevy počasí ohrožují naši energetickou bezpečnost i biodiverzitu a budou v následujících letech čím dál častější,“ domnívají se zástupci Greenpeace s tím, že by česká vláda měla být po relativně úspěšném českém předsednictví EU co nejvíce ambiciózní také na domácí úrovni a přijmout opatření, které povedou ke splnění cílů Pařížské klimatické dohody.

Každá meteorologická extrémní událost je souhrnem mnoha faktorů, ve kterých klimatická změna může a nemusí hrát svou roli. V případě extrémních teplot jsou ale závěry vědců jasné. Ve své práci profesorka Friederike Ott a doktor Ben Clarke jasně dokládají, že v důsledku změny klimatu způsobeného člověkem je dnes intenzita a pravděpodobnost výskytu vyšší u každé vlny veder, k níž ve světě dojde. Dokonce jsme svědky i teplotních extrémů, které nejsou bez vlivu klimatických změn vůbec možné. Viz například vlny veder na Sibiři v první polovině roku 2020.

Současné extrémní teploty mají negativní dopady na přírodu, která je připravena na období zimního klidu. Navýšení teplot vede organismy k jarní aktivitě, pokud následně klesá teplota, jak už teď předpovídají meteorologové, dojde ke zničení letošních květů nebo vyčerpání rostlin dalším kvetením, ale například hmyz, jako jsou včely, může i rovnou uhynout.

Příčinou rychlého růstu průměrné globální teploty je spalování fosilních paliv. Spalováním uhlí, ropy a zemního plynu měníme chemické složení atmosféry, která pak zachycuje více tepla. Průměrná teplota v ČR stoupla od roku 1960 o celé 2 °C, otepluje se tak přibližně 2x rychleji, než je globální průměr. Současné politiky snižování emisí směřují ke globálnímu oteplení o 2,4 °C do roku 2030. Abychom ale snížili negativní dopady klimatické změny, potřebujeme, aby nárůst nepřesáhl 1,5 °C, což je i závazek Pařížské klimatické dohody z roku 2015, ke kterému jsme se připojili.

Řešením je podpora a prosazování náročných klimaticko-energetických politik, ke které patří primární podpora rozvoje obnovitelných zdrojů energie a snižování produkce skleníkových plynů. Tato opatření musí být prosazena na české úrovni, ale také na evropské úrovni, protože bez spolupráce na úrovni EU takto zásadní transformaci nezvládneme.

V dobách drahých energií mohou být vysoké teploty v zimních měsících zdrojem radosti a uklidnit spotřebitele, kteří se obávají, zda zvládnou zaplatit účty za teplo. Tento pohled je pochopitelný, ale krátkozraký. Dnešní teploty jsou extrémní a každý extrém může být nečekaně rychle vystřídán extrémem právě opačným. Po mimořádně teplém období se můžeme dočkat mimořádně chladných období. Proto je třeba extrémům, které přináší klimatická změna, čelit i z důvodů energetické bezpečnosti.

Miriam Macurová, klimatická kampanierka Greenpeace ČR si myslí, že právě proběhlé české předsednictví v Radě EU nebylo v klimatické politice dostatečně ambiciózní a nepodpořilo zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě EU. „To je v boji proti čím dál častějším extrémním projevům počasí nutné změnit. Ambiciózní klimatické závazky musí být vyjádřeny ve státních koncepčních dokumentech, revize se tento rok vzhledem k novým socioekonomickým, politickým a geopolitickým podmínkám připravují na úrovni ČR, tedy Státní energetická koncepce, Politiky ochrany klimatu a Národního energetického klimatického plánu,“ uvedla.

Jaroslav Bican, energetická kampanier Greenpeace ČR zase řekl, že v České republice se v posledním roce velmi často hovoří o energetické bezpečnosti. Bohužel však stále bývá zužována na národní úroveň. „Jejím klíčovým energetickým prvkem je podpora evropské spolupráce v energetické oblasti a větší koordinace energetických politik jednotlivých států v rámci EU. Současné vysoké teploty by mohly působit jako dobrá zpráva, opak je ale pravdou. Bezmála dvacetistupňové teploty nad nulou se totiž velmi rychle mohou proměnit ve dvacetistupňové mrazy a nepříjemně všechny zaskočit. Proto je třeba projevy klimatu projevující se extrémními teplotami čelit nejen dostatečně ambiciózní klimatickou politikou, ale i evropskou spoluprací, která umožní teplotní extrémy překonat,“ dodal.

(hyš-šh)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: Facebook Greenpeace