Pátek

27. ledna 2023

Nyní

-2°

Zítra

-3°

Svátek má

Orli královští v Česku loni vyvedli rekordních devatenáct mláďat

24. 1. 2023

page.Name
Česká populace orla královského se loni rozrostla o devatenáct mláďat. Je to nejvíc od roku 1998, kdy v Česku tento vzácný dravec začal hnízdit. Zatímco v předcházejících sezónách hnízdili výhradně na jižní Moravě, v roce 2022 poprvé orli královští zahnízdili mimo tuto oblast, na střední Moravě a v jižních Čechách, což ukazuje na úspěšné osidlování nových území.

Největší hrozbou pro orly královské je člověk, který dravce vyrušuje při hnízdění nebo v některých případech dokonce cíleně zabíjí. Česká společnost ornitologická (ČSO) proti pytlákům a travičům bojuje v terénu pomocí psí jednotky v projektu PannonEagle Life, která vyhledává otrávené návnady.

Orel královský patří k nejohroženějším dravcům Evropy. Jeho populace na kontinentu nepřesahuje čtyři tisíce hnízdících párů, podstatná část z nich žije v Rusku, Kazachstánu a Turecku. Páry ve státech Evropské unie ornitologické počítají na pouhé stovky. Jejich počet ale díky ochranářskému úsilí pomalu narůstá. „V Česku jsme loni zaznamenali rekordních osmnáct teritorií párů, o čtyři více než předchozí rok,“ řekl David Horal, který se v ČSO věnuje výzkumu a ochraně orlů královských a je ornitologem na AOPK ČR – pracovišti Jižní Morava.

Druhové jméno královský získal podle dvoumetrového rozpětí křídel a díky bílým skvrnám na lopatkách připomínajícím královský hermelín. „ Jde o původně stepní druh, v České republice poprvé zahnízdil teprve v roce 1998 na Břeclavsku. Populace začala postupně narůstat a osidlovat další území na jihu Moravy. Loni jsme poprvé zaznamenali hnízdění mimo jih Moravy. Jeden pár zahnízdil na střední Moravě a jeden v jižních Čechách. Tato hnízdění sice nebyla úspěšná, pravděpodobně kvůli nedospělosti ptáků, ale rozšiřování teritoria je dobrým příslibem do budoucna. Hnízdění v jižních Čechách bylo dokonce nejzápadnějším hnízděním v rámci celého světového areálu orlů královských,“  uvedl ornitolog.

Orli královští se ve většině případů vracejí hnízdit na své stálé teritorium. Díky podrobnému monitoringu ornitologové znají jednotlivé páry a jejich hnízdní okrsky a mohou tak odhalit případné změny ve složení páru nebo nové hnízdní páry. Kromě monitoringu získávají důležité informace o výskytu a pohybu některých orlů prostřednictvím sledovacího zařízení, GPS-GSM loggerů, nepřesně zvaných vysílačky. Orli je většinou dostávají již jako mláďata na hnízdě. „Telemetrické sledování nám pomohlo k identifikaci dvou nových párů. Prvním z nich byl pár ze střední Moravy, ve kterém měla vysílačku dvouletá samice. Další nový pár zahnízdil na Brněnsku a informace jsme získali díky tříleté samici s vysílačkou,“ sdělil Horal.

Pouze na jediném hnízdě na Brněnsku orli královští v roce 2022 vyvedli tři mláďata.

Loni dostala vysílačku dvě mláďata z Brněnska, a to ve spolupráci Veterinární univerzity Brno a společnosti TB Raab. „Díky tomu víme, že aktuálně se jedno z mláďat nachází na významném zimovišti dravců na pomezí Maďarska, Rakouska a Slovenska. Druhé mládě uhynulo z neznámých příčin jako vzletné ještě před opuštěním širšího okolí hnízdiště,“ upřesnil Horal.

Ne každé hnízdění končí úspěšně. „Orli jsou velmi citliví na rušení na hnízdišti, například při lesních pracích, kdy může dojít k opuštění snůšky. Vzhledem k podrobnému monitoringu ale víme, kde se nacházejí, a můžeme jim ve spolupráci s lesníky zajistit klid a ochranu. Loni z osmnácti zaznamenaných párů zahnízdilo, tedy sneslo alespoň jedno vejce, čtrnáct párů. Jedenácti párům se potom podařilo úspěšně vyvést devatenáct mláďat. Čtyři páry měly po jednom mláděti, šest párů po dvou a jeden pár vyvedl dokonce tři mláďata,“ prozradil ornitolog.

U jedinců dospělých orla královského jsou dobře patrné světlé skvrny na zádech připomínající královský hermelín.

Na Soutoku opět zahnízdila osmadvacetiletá samice

Těžištěm výskytu orla královského v Česku je oblast lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje na Břeclavsku. Hnízdí tu mladí i staří ptáci včetně osmadvacetileté rekordmanky. „ Je potěšitelné, že v ptačí oblasti Soutok-Tvrdonicko, kde je orel královský jedním z  předmětů ochrany, opět loni úspěšně hnízdila samice, která je ve věku 28 let druhým nejstarším známým orlem královským ve volné přírodě. O jejím věku víme díky tomu, že byla okroužkovaná jako mládě na východním Slovensku v okrese Trebišov. V ptačí oblasti Soutok-Tvrdonicko loni zahnízdilo rekordních pět párů. Vyvedly dohromady osm mláďat, tři páry po dvou a dva páry po jednom mláděti,“  nechal se slyšet Horal.

Dospělí orli královští z české populace zpravidla zimují v okolí hnízdiště, někteří mladí jedinci ale odlétají na jih. Pohlavní dospělosti dosahují zpravidla ve věku pěti až šesti let. Někteří se pokoušejí zahnízdit i dříve. Hrozbou pro všechny orly královské, ať už migrují nebo ne, jsou sloupy elektrického vedení a nelegální pronásledování, nejčastěji střelba a otravy. Loni v srpnu byl na Hodonínsku nalezen rok starý orel královský s podezřením na otravu. Později zahynul v Záchranné stanici volně žijících živočichů Buchlovice. V listopadu byl na Brněnsku nalezen mrtvý orel královský pod nezabezpečeným sloupem elektrického vedení – zahynul po zásahu elektrickým proudem. Ztráta každého jednotlivého ptáka v takto malé populaci je významná. Proto je důležité chránit každý pár a považovat každé mládě za úspěch,“  upozornil Horal.

Uhynulý mladý orel královský pod nezabezpečeným sloupem vysokého napětí v okolí Brna a psi terénní jednotky ČSO.

I když je orel královský jedním z nejvzácnějších dravců u nás, stále není zařazen mezi zvláště chráněné druhy. ČSO se s mezinárodními partnery účastí projektu PannonEagle Life, jehož hlavním cílem je podpořit zvýšení populace orlů královských v panonské oblasti pomocí snížení úhynů způsobených pronásledováním orlů člověkem. Na českém území funguje v rámci projektu psí jednotka ČSO, která v terénu vyhledává ptačí kriminalitu, tedy nejčastěji otrávené dravce. Psovodka Klára Hlubocká a dva speciálně vycvičení psi preventivně navštěvují místa výskytu dravců, místa dřívějšího trávení a vyjíždějí na žádost policie či dalších institucí a také na ohlášení občanů.

Za rok 2022 ČSO zaznamenala 36 otrávených ptáků, z toho 26 dravců. Od roku 2017, kdy existuje terénní psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii přes sto případů, jejichž obětí se stalo více než pět stovek zvířat. Za trávení divoce žijících ptáků byli v Česku pravomocně odsouzeni dva lidé. V roce 2021 soud vyměřil  rybníkáři ze Strakonicka podmíněný trest 2,5 roku odnětí svobody s odkladem na 3,5 roku za otrávení orlů mořských a krkavců velkých karbofuranem v roce 2019. V roce 2022 byl odsouzen chovatel drůbeže a holubů a myslivec z Břeclavska  na tři roky podmíněně s odkladem na tři roky za otrávení dvou luňáků červených a dalších živočichů karbofuranem v roce 2021.

Věra Sychrová
redakce@prirodatv.cz
Foto: Hynek Matušík, András Kovács, Klára Hlubocká