Pátek

19. července 2024

Nyní

17°

Zítra

17°

Svátek má

Pastva velkých kopytníků zarezonuje na konferenci Živá krajina

31. 1. 2023

page.Name
Přirozená pastva velkých kopytníků bude jedním z témat konference Živá krajina, která se koná v areálu České zemědělské univerzity v Praze Suchdole. Druhý ročník konference se uskutečňuje pod záštitou ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, rektora České zemědělské univerzity Petra Skleničky a ministerstva životního prostředí.

„Obnova půdy je nejdůležitějším cílem v rámci snah o zastavení změn klimatu a záchranu planety. Právě přirozená pastva velkých kopytníků v tom hraje klíčovou úlohu. Vědci zjistili, že pastevní ekosystémy zachycují až 30 procent globálního objemu uhlíku vázaného v půdě. To je o 50 procent více uhlíku, než váží veškeré lesy na naší planetě,“ vysvětlil ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál, který bude jedním z 16 řečníků vystupujících na konferenci.

Ochranářská společnost Česká krajina začala s přirozenou pastvou velkých kopytníků jako první v České republice. V bývalém vojenském prostoru Milovice, kombinuje pastvu divokých koní, a zpětně šlechtěných praturů. Podílela se také na vzniku certifikované metodiky přirozené pastvy v zemi. Právě přirozená pastva je v současnosti pro zemědělce v Česku jednou z nejjednodušších cest, jak splnit „zelené“ cíle nastavené aktuální zemědělskou politikou Evropské unie i v rámci iniciativy Green Deal.

Společnost Česká krajina poskytuje zájemcům o přirozenou pastvu bezplatně zvířata a věnuje se také poradenství. „Prvními zájemci o přirozenou pastvu v České republice byly neziskové organizace, pak města a kraje, národní parky nebo soukromí vlastníci půdy. V posledních letech se mezi zájemci objevily také zemědělské společnosti, některé z nich již s přirozenou pastvou začaly. V současnosti evidujeme zájem tří dalších farmářů a zemědělských podniků,“ doplnil Dalibor Dostál (na snímku).

Přirozená pastva pomáhá nejen s adaptací krajiny na změnu klimatu a s vázáním uhlíku v půdě, ale má příznivý vliv také na biodiverzitu. Podle Dostála přirozená pastva dokáže vytvořit druhově bohatou pastvinu v té nejlepší kvalitě. V našem případě přeměnila za několik málo let území plné černých skládek, kde dominovaly tři druhy trav, na biologické pestré území, kde roste 111 druhů květin.

„Počty motýlů se zvýšily o stovky procent, početnost nejvzácnějšího druhu motýla dokonce o 1700 procent. Biologická rozmanitost se díky přirozené minulosti může obnovit v rozsahu, který si dříve dokázal jen málokdo představit. V péči o trvalé travní porosty přináší jednoznačně nejlepší výsledky,“ zmínil Dostál. Základem úspěchu přirozené pastvy, stejně jako celého regenerativního zemědělství, je to, že se nepoužívá žádná chemie.

Na konferenci vystoupí mimo jiné přední odborník na regenerativní zemědělské systémy Timothy LaSalle z americké univerzity California State Chico, významný půdní mikrobiolog Ladislav Miko, poslankyně Evropského parlamentu Michaela Šojdrová, náměstek ministra zemědělství Petr Jílek, farmář a majitel panství Wenzel Lobkowicz a další.

„Budoucnost půdy, krajiny i zemědělské produkce nyní závisí na tom, jak moc a jak rychle se dokážeme oprostit od zažitých a invazivních zemědělských postupů a najít cestu zpět k přírodním mechanismům s využitím moderních technologií. Mám proto radost, že i v jiných částech světa se toto téma dostává do popředí a velice se těším na společná setkání s českými farmáři,“ uvádí Timothy LaSalle. Regenerativní zemědělství je jedním ze zásadních kroků k obnově zemědělské krajiny.

„V posledních měsících zaznamenáváme mezi českými farmáři vzrůstající zájem o téma regenerativního a uhlíkového zemědělství. Velmi nás těší, že mnozí z nich již tímto způsobem na svých polích hospodaří. Konference Živá krajina je určena i těm, kteří o tomto celostním přístupu obhospodařování půdy zatím příliš nevědí a rádi by se dozvěděli více. Naši podporu zde jednoduše najdou všichni ti, kteří chtějí dát naší krajině prostor ukázat, co vše dokáže, pokud jí budeme důvěřovat,“ uvedl Václav Kurel, spolupořadatel konference a ředitel projektu Carboneg.

Regenerativní zemědělství, jak sdělil, chytrý způsob, jak snížit emise, a současně vytvářet zisk, využívat zdravou půdu, produkovat lepší plodiny a pečovat o krajinu a je založeno na třech principech. Prvním je ukládání CO2. Zatímco ve vzduchu je uhlík příliš, v půdě je ho málo. Návrat uhlíku do půdy pomůže brzdit klimatické změny. Druhý princip představují zdravější potraviny. Zdravá půda zajišťuje optimální výživu a zdraví rostlin díky spolupráci půdních organismů, a to bez chemie. Třetím principem je zvýšení biodiverzity. Zdravé půdy a vodní cyklus zajišťují obnovu druhové rozmanitosti celé krajiny. Regenerativní zemědělství představuje budoucnost zemědělství.

(hyš – dd)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: Vojtěch Lukáš