Pátek

27. ledna 2023

Nyní

-2°

Zítra

-3°

Svátek má

V Klášterci během jedné dekády ošetřovatelé zachránili stovky zvířat

4. 1. 2023

page.Name
Záchranná stanice živočichů Národního parku Šumava v Klášterci nedaleko Vimperku byla před deseti lety vybudována pro pomoc divokým živočichům zraněným lidským přičiněním. Snahou Správy bylo takovou stanici postavit co nejblíže středu chráněného území, kterým není jen národní park, ale i Chráněná krajinná oblast Šumava.

Za tu dobu, kdy léčí zraněná divoce žijící zvířata jich zachránila více než čtyři stovky a vrátila je zpět do přírody. „Typickými pacienty jsou ptáci zranění elektrickým proudem od drátů vysokého napětí. Zvířata, která se střetnou s automobilem, i mláďata, jež nám přinesou lidi v domnění, že strádají,“ vysvětluje ošetřovatelka Kristýna Falková, která se zde o zraněná zvířata stará už bezmála devět let.

Podle ní je to úžasné, i když časově ohromně náročná práce. „Teď v zimě toho není tolik, ale když k nám lidé na jaře nosí mláďata ptáků nebo savců, je té práce tolik, že s kolegy někdy ani nevíme, kam dřív skočit,“ uvedla. Od roku 2012 v Klášterci přijali k ošetření přes osm stovek zvířat. Bohužel ne všechna se ze svých zranění zotaví, a pokud ano, tak je možné je vypustit zpět do přírody.

„Naštěstí těch, která se nám podařilo ošetřit a zpět úspěšně vypustit do přírody, je většina. Za existenci záchranné stanice evidujeme okolo čtyř stovek,vypočítává zoolog Vladimír Dvořák, který se o zraněná zvířata dělí s kolegyní Falkovou, a s trochou nadsázky dodává: „Bohužel nedokážeme říci, kolik z těch sledovaných a znovu vypuštěných zvířat přežije a jestli vedou dlouhý a spokojený život – nechodí se nám hlásit.“

Dá se říci, že co zvířecí pacient, to samostatný příběh. Ten veřejnosti nejznámější je patrně příběh rysa Davida, kterého v roce 2013 jako kotě srazil automobil a způsobil mu závažná poranění zadních končetin. Po několika operacích se ho nakonec podařilo doslova znovu postavit na nohy, ale v době havárie byl velice mladý a dlouhodobé léčení nedovolilo ho znovu vypustit do volné přírody, uzpůsobil se mu jeden z výběhů v Klášterci.

„Po pár letech se připravil přírodní výběh v Návštěvnickém centru Kvilda. Díky tomu všemu jsme Davidovi zajistili deset let kvalitního života, který skončil letos na jaře. Těch deset let, kterých se ale dožil, považujeme za takový malý zázrak, po tom množství operací, nekonečně dlouhé rekonvalescence a také následky, které mu zůstaly do konce jeho života,“ vypráví Falková.

Kromě rysa se personál záchranné stanice staral o množství běžných, vzácných i velmi vzácných živočichů, včetně tetřevů, puštíků bělavých, orla mořského, nebo potáplice severní. Většinu zvířat přivezou pracovníci sami poté, co jim je nějaké zraněné zvíře nahlášeno nálezcem. Někdy je však nálezci přivezou sami a nezřídka úplně zbytečně.

„Mnohdy lidé „zachraňují“ mláďata, která to fakticky nepotřebují. Jedná se třeba o malé, ale už opeřené ptáčky, kteří se učí létat, ale jsou pod dohledem rodičů, nebo jsou to koloušci, které lidé najdou na louce, ale přitom jen čekají na matku, která odběhla,“ zmiňuje Falková, jež se v takových případech pro tato mláďata stává adoptivní mámou. To jí nastanou krušné časy.

„Když se nám do stanice dostane maličkaté mládě nějakého opeřence, je třeba ho pravidelně a přitom velmi často krmit. Časté krmení však probíhá pouze přes den, horší časy nastaly, když jsem doslova vypiplávala třeba mládě veverky. Tomu jsem musela podřídit nejen svůj denní, ale i noční program. Prostě jsem se pár týdnů pořádně nevyspala,“ řekla.

Záchranná stanice živočichů Klášterec je otevřena také veřejnosti, každoročně vždy od začátku června do konce září. „Jednou týdně, vždy ve středu, sem může zavítat široká veřejnost, včetně škol. Návštěvníky provedeme naším zařízením, přičemž představíme zvířata, která u nás kvůli povaze trvalých následků zůstávají a také se pokusíme návštěvníky vzdělávat, vysvětlovat třeba právě to, že ne každé zvíře, na než v přírodě narazíme, je nutné hned zachraňovat,“ vysvětluje Vladimír Dvořák. Záchranná stanice živočichů Klášterec se neustále rozvíjí. V minulých letech se podařilo vybudovat několik nových voliér, například pro krkavcovité nebo pro drobné pěvce.

Tyto voliéry výrazně zlepšují životní komfort zvířat, případně zajišťují také potřebnou izolaci pro zachraňovaná zvířata, aby při jejich léčení a rekonvalescenci nevznikla nezdravá závislost na člověku, kvůli které by pak bylo obtížné, nebo dokonce nemožné, zvířata vrátit zpět do přírody. Toto zařízení vzniklo především díky finančním příspěvkům od dárce Zdeňka Havla z Prášil, který od roku 2019 dodnes přispěl půl milionem korun a pomáhají také příspěvky nadace Via na krmení a péči.

(hyš-jd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: NP Šumava