Využijme potenciál smrkových mlazin založených v minulosti

V České republice však stále existuje významný podíl nesmíšených smrkových mlazin založených v minulosti, o které se vyplatí pečovat a využít jejich produkční potenciál. Tyto mlaziny z umělé obnovy představují nestabilní ekosystém, který není schopen zdárného vývoje bez aktivní porostní výchovy, jejímž cílem by mělo být zachování určitého podílu stabilních jedinců smrku v budoucích druhové skladbě.

V současné době se v zemi uplatňuje zřetelný trend pěstování lesů s bohatší druhovou skladbou, od nichž očekává větší odolnost vůči klimatickým změnám. Podíl smrku na umělé obnově klesl ze 43 procent v roce 2000 na 31 v roce 2020. Pro dosažení individuální stability smrk potřebuje dostatek růstového prostoru, zejména v mládí, kdy lze výchovou nejsnadněji pozitivně ovlivnit vývoj spádových kmenů a zpomalit nežádoucí zkracování korun.

Absence výchovných zásahů v mladých smrkových porostech vede ke vzniku nestabilních porostů s přeštíhlenými jedinci v porostní úrovni a jejich následnému rozvratu v důsledku negativního působení sněhu a větru. Ke kulminaci tloušťkového přírůstku dochází ve věku v uměle založených porostech smrku již ve věku 10 až 15 let, výškový přírůstek kulminuje ve věku 20 až 30 let. Po dosažení horní porostní výšky asi 10 metrů již není možné stabilitu jednotlivých stromů pomocí výchovných zásahů výrazně zlepšit a je nutno se spolehnout na vzájemné krytí jedinců v plně zapojeném porostu.

Porostní výchova dále hraje roli při úpravě složení lesních porostů a nesporný je její vliv na změnu porostního prostředí úpravy radiačního, tepelného a vodního režimu a vliv na zrychlení koloběhu živin změnou množství opadu a rychlosti dekompozice organických půdních horizontů. Pozitivní je vliv porostní výchovy smrku na zmírnění nepříznivých dopadů sucha. To je zvláště důležité pro smrkové porosty rostoucí v nižších nadmořských výškách, kde se nepříznivý vliv projevuje nejvýrazněji.

Přestože experimenty s výchovou smrkových porostů mají v České republice bohatou tradici, jsou poznatky o jejím vlivu na vývoj smrkových mlazin stále nedostatečné. Touto problematikou se dlouhodobě zabývají vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM. Poslední výsledky svého výzkumu zveřejnili v článku Růstová reakce smrkových mlazin nižších poloh na výchovný zásah v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2022.

Cílem jejich práce bylo vyhodnotit růstovou reakci smrku na provedené výchovné zásahy z hlediska tloušťkového přírůstu, štíhlostního kvocientu a korunového poměru po čtyřech růstových sezónách od prvního výchovného zásahu. Předpokladem bylo dosažení zpomalení zvýšení štíhlostního kvocientu a zkracování korun cílových stromů vlivem prvního výchovného zásahu.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: VÚLHM