Jak obnovit přírodu zničenou válkou? Odborníci z Ukrajiny v rezervaci

„Část z nich se zaměřuje na ochranu a rekultivaci mokřadů včetně rašelinišť, část na management obnovy lesů zničených antropogenními vlivy, část na cenné louky a jejich faunu a flóru nebo na rekultivaci krajiny utvořené lidskou činností, například rekultivaci vápencových lomů,“ uvedla Pavla Hofmeisterová z brněnského Nesehnutí, které návštěvu ukrajinských ochránců přírody zajišťovalo.

Podle Dalibora Dostála, ředitele ochranářské organizace Česká krajina, Ukrajina má pro projekty spojené s návratem velkých kopytníků obrovský potenciál. „S ukrajinskými kolegy jsme loni plánovali společný projekt, bohužel vypuknutí války zabránilo plánovanému převozu zubrů a dalších kopytníků z milovické rezervace na Ukrajinu, konkrétně do Přírodní rezervace Beremyčke“ zmínil Dostál.

V tuzemsku si ukrajinští odborníci prohlédli několik lokalit, například navštívili Národní park Šumava. „V České republice jsme se na základě mapování jejich zájmu a potřeb snažili domluvit výjezdy do terénu a návštěvy úspěšných projektů, které by zohledňovaly jejich profesní zaměření, potenciál přenesení projektů do ukrajinského kontextu a také to, aby jejich nutnou součástí byla komunikace s veřejností. Zejména tou lokální včetně samospráv,“ uvedla Hofmeisterová.

Právě komunikace s veřejností je podle ní klíčová. „Ukrajinští kolegové řeší, jak lidem vysvětlit důležitost a potřebnost ochranářských či rekultivačních projektů, když zvláště teď na Ukrajině je válka argument na všechno - ekologické problémy neřešit, preferovat ekonomickou rentabilitu nad ekologickým dopadem a podobně,“ řekla.

Ukrajinští ochránci přírody využijí znalosti získané v bývalém vojenském prostoru Milovice také při obnově války zničené přírody. „Část z nich pracuje v cenných oblastech, které jsou přímo zasažené válkou. Buď jimi prošla fronta, jsou zaminovaná, utrpěly škody od těžké techniky a podobně. Minimálně dvě kolegyně se věnují enviro škodám způsobeným invazí,“ zdůraznila Hofmeisterová. Pozůstatky po činnosti armády zaměstnávají také ochránce přírody u Milovic. „Následky působení vojáků řešíme ještě deset let po založení rezervace. Od odstraňování pyrotechniky, přes odklízení ostnatých drátů, rozstřílených terčů až po likvidaci zbytků budov či stavební suti,“ vysvětlil Dostál.

Nesehnutí dlouhodobě spolupracuje s Ukrajinskou skupinou pro ochranu přírody (Ukrainian Nature Conservation Group – UNCG), kterou brněnská organizace podporovala dlouho před začátkem války v této zemi. Lopotnou advokační prací s místními samosprávami a politikou tato skupina usilovala o to, aby vybraná cenná území v jižních regionech Ukrajiny byla vyhlášena přírodními rezervacemi a tím se zastavilo jejich ničení, primárně způsobované nevhodným využíváním pro zemědělské účely.

„Všichni záhy po invazi si v UNC třebaG potvrdili, že je 'odkoukat', co se odkoukat dá, ze zemí střední Evropy, které vstoupily do EU nedávno a typově podobnými problémy, kterým čelíme na Ukrajině. A jejich zkušenost využít doma, kde s velkou pravděpodobností započnou přístupová jednání a slaďování s EU standardy iv ekologických věcech,“ uzavřela Pavla Hofmeisterová.

(hyš-dd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Martin Schmid