Jediné místo na světě, vědci objevili v rezervaci kopytníků vzácného korýše

Vzácná perloočka s latinským jménem Daphnia inopinata, jejíž české jméno by se dalo přeložit jako „hrotnatka neočekávaná“, je obyvatelkou tůní, které svojí činností udržují právě velcí kopytníci. Výskyt tohoto druhu nového pro Českou republiku potvrdili v této lokalitě hydrobiologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, magisterský student Vojtěch Brož a jeho školitel Adam Petrusek, který tento druh korýše na přelomu tisíciletí poprvé objevil v bývalém vojenském prostoru na okraji bavorského Mnichova.

„Jeho původního prostředí před příchodem člověka mohla být kaliště a napajedla velkých savců,“ uvedl Petrusek, který se na popis tohoto druhu pro vědu v roce 2016 podílel. V rezervaci velkých kopytníků jde o druhý nález tohoto druhu na světě. V původní lokalitě u Mnichova však v posledních letech nebyl tento drobný živočich přes opakované snahy výzkumníků nalezen, Milovice jsou nyní aktuálně jediným místem na světě, kde je výskyt vzácné perloočky potvrzený.

Poté, co člověk před stovkami let vyhubil v přírodě velké kopytníky, stal se sladkovodní plankton závislý na činnosti člověka v krajině a obýval různé kaluže na polích nebo koleje vyjeté od traktorů či vojenské techniky. V milovické rezervaci jsou však vědci nadšení z toho, jak se obnovila jejich symbióza s velkými kopytníky. „Speciální loužové druhy perlooček se dokonce adaptovaly na návštěvy napajedel a jakmile zaznamenají dusot kopyt, odporoučejí se ke dnu, odkud není tak snadné je vyšplouchnout,“ vysvětluje Petr Jan Juračka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde se mimo jiné zaměřuje na výzkum perlooček a jenž nález také fotograficky zdokumentoval.

Objev vzácného druhu je dalším potvrzením obnovy krajiny bývalého vojenského prostoru po příchodu velkých kopytníků do této lokality. „Tůně jsme vytvořili při zakládání milovické rezervace v roce 2015 a po celou dobu je udržovali svoji činností výhradně velcí kopytníci. Na tomto příkladu znovu ukázali, jak je jejich činnost důležitá pro obnovu krajiny i návrat vzácných druhů,“ řekl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Podle Juračky je nyní jasné, že z výskytu velkých kopytníků nemají prospěch pouze společenstva kvetoucích rostlin a na ně kladení suchozemských živočichů, od opylovačů po ptáky, ale že jejich pozitivní vliv na krajinu zasahuje i do dočasných vod.

Právě dočasné tůně bývají někdy přehlíženou, ale biologicky velmi cennou součástí krajiny. „Louže po dešti, co vydrží několik týdnů, mohou být překvapivě zajímavé ,malé světy', velmi odlišné od jiných vodních biotopů. Listonohové nebo žábronožky z takových dočasných vod bez ryb jsou poměrně velcí ikoničtí tvorové, kteří jsou chráněni i zákonem. Jiní často ještě vzácnější drobní živočichové z tůní, od korýšů po hmyz, snadno uniknou pozornosti, ale jsou, podobně jako kvetoucí rostliny nebo hmyz, důležitou složkou biologické rozmanitosti v krajině,“ Adam zdůraznil Petrusek význam méně známých druhů.

Jak dále sdělil, není náhodou, že se nám podařilo objevit právě v bývalém vojenském prostoru. „Areály bývalých vojenských prostorů posloužily pro přežívání různých vzácných druhů během dramatických změn kulturní krajiny ve 20. století, jako byla intenzifikace zemědělství, hnojení, pesticidy nebo zánik dočasných vod,“ upozornil Petrusek. Přežití těchto druhů v extrémním prostředí vysychavých tůní pomáhá jejich schopnosti přežít v těžkých časech. „Velmi odolná vajíčka perlooček, ale i listonohů nebo žábronožek, podmínky mohou v krajině vydržet i mnoho let a čekat na vhodné k vylíhnutí. Tak se tito tvorové šíří a překonávají nepříznivá období,“ popisuje Petrusek. Vajíčka těchto korýšů mohou přežít i několik let v bahně vyschlých tůní a nový život se z nich zrodí znovu poté, kdy se tůň naplní po dešti vodou.

Návrat velkých kopytníků pomohl obnovit bývalý vojenský prostor u Milovic v mnoha oblastech. Na plochách, kde původně dominovaly tři druhy agresivních trav, vědci po příchodu velkých kopytníků zaznamenali přes 110 druhů květin. Počty těch nejvzácnějších se přitom výrazně vyznačuje. Například počet semenáčků vzácných hořců křížatých se zvýšil o více než pět a půl tisíce procent. Podobně se daří i motýlům. Počty modráska hořcového Rebelova se zvýšily o 1700 procent. Objev vzácné perloočky potvrzuje biologické obnovu rozmanitosti této lokality v další oblasti.

(hyš-dd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Petr Jan Juračka, Česká krajina