Ovlivní klimatická změna druhové složení lesů?

Rozsáhlé odumírání smrkových monokultur, vysoký podíl kalamit v důsledku abiotických, jako vítr či sníh a biotických, mezi něž patří hmyz, houby a zvěř, škodlivých činitelů, bylo již v minulosti pro lesníky výzvou zakládat smíšené jehličnato – listnaté porosty, které se považují za odolnější vůči různým stresovým faktorům. Jde zejména o karpatskou směs, kterou tvoří jako hlavní dřeviny smrk ztepilý, jedle bělokorá a buk lesní. Smíšený porost může lépe využívat stanoviště a jeho dispoziční prostor, zejména pokud zastoupené dřeviny mají různé biologické vlastnosti a ekologické požadavky.

Dnes se uznávají přednosti smíšených porostů před nesmíšenými z hlediska fyziologických procesů, biodiverzity, dřevinného složení a způsobu smíšení dřevin, ale také z hlediska růstu a produkce, porostní struktury, ekologické a statické stability a odolnosti proti škodlivým činitelům. Vhodné smíšení dřevin zvyšuje odolnost vůči větru a sněhu. V posledním období se projevují dopady globálních klimatických změn na lesní porosty. Za určité východisko z této situace považujeme právě tvorbu a podporu smíšených porostů. Proto v současné době vládne snaha o zachování co nejpestřejšího dřevinného složení, věkové různorodosti a prostorové struktury lesů. Vědci si však také často kladou otázku, jak ovlivní dopady změny klimatu dřevinné složení lesních porostů.

Problematice výzkumu změn druhové skladby přirozených horských lesů v Evropě a na Slovensku se věnují vědci z Národního lesnického centra ve Zvolenu. Výsledky své práce publikovali v článku Vývoj vybraných smíšených jehličnato-listnatých porostů v režimu bezzásahovosti. Získané poznatky jsou využitelné i v České republice. Cílem jejich práce bylo zjistit změny dřevinné skladby na dlouhodobě sledovaných trvalých výzkumných plochách (TVP) ve smíšených, smrko-jedlo-bukových porostech pátého a šestého lesního vegetačního stupně na Slovensku, které byly ponechány zhruba 50 let bezzásahovému vývoji.

Na Slovensku se přirozené horské lesy v minulosti vyskytovaly na výměře více než 250 tisíc hektarů, zejména ve čtvrtém a pátém lesním vegetačním stupni. Nyní zde smíšené porosty smrku, jedle a buku, kdy společné zastoupení je alespoň 51 procent, rostou na rozloze kolem 128 tisíc hektarů. Změna druhové skladby lesních porostů zjištěná vědci na jednotlivých výzkumných plochách v průběhu přibližně 50 let je jednoznačná. Změny v zastoupení dřevin potvrzují celkový ústup jedle bělokoré z lesních porostů v posledních desetiletích, kdy její původní zastoupení v lesích Slovenska 14,01 procenta kleslo na současná čtyři procenta.

Další příčinou je také silná konkurenční schopnost buku lesního vůči jiným dřevinám v oblastech svého růstového optima, která je v posledních letech výrazně zvýšena v souvislosti s posunem areálů dřevin v důsledku dopadů klimatických změn. Na TVP Stará Pila došlo za 45 let ke snížení podílu jehličnanů, a to na 57  až 24 procent. Největší úbytek zaznamenala jedle o 15  až 30 procent. Podíl smrku se snižuje o 7 až 11 procent. Zastoupení buku lesního se zvýšilo o 12 až 15, ostatních listnatých dřevin na téměř 8 procent, nejvíce javoru klenu.

Na TVP Motyčky klesl za 45 let podíl jehličnanů na 40 procent. Zastoupení jedle se snižuje až o 30 procent, zatímco zastoupení smrku se zvýšilo o tři procenta, buku o 24 procenta a mírně také narostlo zastoupení javoru klenu. Po 55 letech se na TVP Korytnica podíl jehličnanů prakticky nezměnil, respektive tvořil 35 až 49 procent. Podíl smrku se zvýšil o sedm a buku o jedno procento. Snížilo se však zastoupení jedle o sedm procent. Zdejší vývoj zastoupení dřevin lze vysvětlit tím, že růstové podmínky se více přibližují k optimálním pro smrk ztepilý. Na TVP Hrable byl zajímavý vysoký podíl břízy, což je výsledek pěstebního zanedbání porostu v jeho mladších růstových fázích. Za 50 let došlo ke snížení podílu jehličnanů na 18 procent, přičemž smrk ztepilý zcela vymizel. Podíl jedle se snížil o šest procent. Buk zvýšil své zastoupení až o 20 procent. Je to opět důsledek ekologických podmínek, které nejlépe vyhovují buku, před jedlí smrkem.

Přestože se buk ukázal jako jednoznačně nejvitálnější dřevina v rámci zkoumané porostní směsi, existují jiné výzkumy, které zpochybňují adaptabilitu buku v souvislosti s klimatickou změnou a upozorňují na citlivost buku na sucho nebo naopak k nasycení vodou a záplavami. To vše činí buk rizikovým a pěstební postupy s tím musí počítat v rámci trvale udržitelného rozvoje lesa. Další vědci varují před přílišným optimismem pro buk jako náhrady za smrk v souvislosti s klimatickou změnou. Argumentují tím, že při dostatečné dostupnosti vody může dojít k embolii v xylému a také může být omezena absorpce živin.

Problematické je i uplatnění buku na kyselých stanovištích. Upozorňuje se, že reakce buku jsou ovlivněny ekotypem, nadmořskou výškou a vegetačním stupněm. Rizikem jsou také biotické faktory, zejména napadení houbami rodu Phytophthora. Proto se doporučuje nepoužívat buk jako plošnou náhradu místo chřadnoucího smrku, ale preferovat bohatou dřevinnou skladbu. Při odolnosti buku na sucho záleží také na jeho provenienci, přičemž z hlediska působení klimatických změn považuje zastoupení buku ve směsi s jedlí a smrkem za příznivé. Otázkou je také optimální zastoupení buku v předmětné porostní směsi, jež se může pohybovat v rozmezí 20 až 50 procent podle přírodních podmínek.

Smrk se ukázal jako dřevina s víceméně vyrovnaným až mírně zvýšeným podílem za sledované období. I když na nejstarší TVP Hrable už vymizel, což je však výsledek jeho vysokého věku. Odolnost vůči suchu se u jedinců smrku ztepilého výrazně snižuje s velikostí jedinců. Smrku prospívá druhová směs s bukem. Extrémní sucho výrazně snížit růst smrku, ale ne růst buku. Největší úbytek jedle samoprovádění se potvrdil na všech sledovaných plochách. Úbytek listnatých dřevin samoprořeďováním byl všude nižší ve srovnání s jehličnatými dřevinami.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Jan Řezáč