Úterý

18. června 2024

Nyní

24°

Zítra

27°

Svátek má

Mohl by být korkovník amurský rozšířenějším stromem v českých lesích?

5. 12. 2023

page.Name
Využití nepůvodních dřevin a problémům s tím spojených je v evropských zemích věnována rostoucí pozornost. V lesním hospodářství členských zemí Evropské unie (EU) je v současné době rozšířeno více než 150 nepůvodních druhů dřevin introdukovaných z mimoevropských oblastí. Ještě větší množství nepůvodních druhů je v Evropě rozšířeno v různých okrasných parcích či arboretech.

Ve spolupráci s členskými státy EU byl zpracován seznam neprůvodních dřevin, který je průběžně doplňován a aktualizován. Specifická pozornost je věnována invazním nepůvodním druhům. Na základě ustanovení předpisu EU Regulation Non-Native Tree Species přijatého v roce 2014 není povoleno invazivní nepůvodní druhy importovat, obchodovat, pěstovat a jinak šířit.

Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti se výzkumu využití různých druhů introdukovaných dřevin v podmínkách České republiky věnují dlouhodobě, sledují a vyhodnocují řadu provenienčních a výzkumných ploch. O výsledcích, poznatcích a svých doporučeních informují odbornou veřejnost. Snaží se tím zpřístupnit aktuální informace související s pozitivy i úskalími využívání introdukovaných dřevin v lesním hospodářství republiky.

V jednom z posledních výzkumů se zabývali korkovníkem amurským, kdy vyhodnocovali výzkumné plochy této dřeviny ve věku 70 let. V roce 1954 bylo v tehdejším Československu založeno sedm výzkumných ploch s korkovníkem amurským, na nichž by bylo možné testovat postupy jeho výchovy a pěstování. Důvodem bylo hledání alternativ pro cizokrajnou dovozovou surovinu – korku z dubu korkového, jehož pěstování v našich podmínkách nepřicházelo v úvahu.

Téměř všechny výzkumné plochy se v současné době nacházejí na územích podléhajících ochraně přírody a případné další rozšiřování této dřeviny v daných lokalitách již není možné. Vědci vyhodnotili růstové parametry, posoudili tvářnost kmene a tloušťku borky. Nejlepším růstem se vyznačovaly výsadby v lokalitách Mochov a Písty, kde byli identifikováni jedinci dosahující výšek i 28 až 30 metrů výčetních tlouštěk 47 až 50 centimetrů. Tloušťka borky se pohybovala v rozměrech 1,7 až 2,4 centimetrů. S výjimkou výzkumné plochy Mochov nedocházelo zpravidla v dalších lokalitách k pravidelným výchovným zásahům.

Vědci konstatovali, že s ohledem na minimální výskyt škůdců a úspěšné odrůstání v jasanových oblastech by bylo možné korkovník použít pro částečnou náhradu jasanu ztepilého. Jako exotický druh může najít uplatnění v truhlářských provozech a kvetoucí jedinci mohou sloužit i jako pastva pro včelstva. Další dnes již dlouho využívanou introdukovanou dřevinou je dub červený.

Dub červený pochází z východní a střední části USA a částečně zasahuje i do jižní centrální části Kanady až k pobřeží Atlantického oceánu. Do Evropy se dostal kolem roku 1700. Jeho první využití bylo v zámeckých zahradách a parcích. Později se postupně rozšířil po celé západní a střední Evropě. Kolonizoval některé oblasti Belgie, Germany, Polska a v některých případech se stal invazním druhem. V evropských lesích se vyskytuje především na okrajích lesních porostů tam, kde je dostupnost světla a dostatek taninu, což jsou nejdůležitější podmínky pro přežití druhu a dlouhověkost.

V České republice se eviduje jeho rozšíření na 6632 hektarech, což představuje 0,25 procenta porostní plochy lesů. Porostní zásoba je 1 446 000 metrů krychlových, tedy 0,21 procenta celkové zásoby dřevní hmoty. Průměrný věk porostů s dubem červeným je 52 let. Největší zastoupení má v lesích na území hlavního města Prahy a ve středočeském regionu. V pražských lesích má také nejvyšší průměrný věk 62 let, naopak nejmladší průměrný věk má v moravskoslezském regionu, a to 46 let. V republice je založeno 31 trvalých výzkumných ploch s dubem červeným. Nejmladší plochy v roce založení měly kolem 50 let, nejstarší plocha měla 134 let. Plochy byly založeny v 11 přírodních lesních oblastech (PLO), nejvíce, 10, ve Středočeském pahorkatině a 17 v Polabí.

Vědci své výzkumy růstu dubu červeného zaznamenali na 932 stromech, podle věku bylo nejvíce zastoupeno rozmezí 91 až 100 let na devíti plochách. Průměrná výška porostů se pohybuje od 20,45 do 31,40 metru. Průměrná výčetní tloušťka je v rozmezí 20,38 až 49,20 centimetru. Vědci rovněž sledovali přirozený výskyt obnovy. Pouze na dvou plochách zjistili výraznou přirozenou obnovu, ostatní plochy byly v podstatě bez zmlazování.

Z hlediska fenotypových průzkumů je nejproblematičtější tvářnost kmene, tvar a velikost koruny závisí na předchozí výchově porostních skupin a zastoupení dalších dřevin, hrubost borky se zvyšuje věkem stoupá. Zdravotní stav je u větších ploch hodnocen jako výborný, bez poškození. Vědci také posoudili využitelnost střemchy pozdní v našich podmínkách. Střemcha pozdní je listnatá dřevina původem ze Severní Ameriky, jejíž růst převyšuje naši domácí střemchu obecnou.

V místě původu je hojně využívána pro svou vysokou okrasného dřeva v nábytkářství. Nejkvalitnější dřevní surovina je získávána z oblasti Alleghety Plateau ve státech Pensylvánie, New York a Západní Virginie. V Evropě je kvůli invaznímu chování zařazena na seznam invazních druhů jako jedna z hlavních nebezpečných rostlin. Nicméně při kontrolovaném hospodaření lze využít její dřevní kvalitu, plody i mimoprodukční funkce. Vědci zmiňují, že by jejím šířením mohlo udržovat udržování hustého zápoje jako přirozené obnovy.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: Jiří Čáp, Jan Řezáč