Mourový potok: Nejvydatnější a hlavní pramen potoka se rodí v části Jedlina

Jen kousek nad Parmovou nádrží na Mourovém potoku sahaly postarší smrčiny, které všude kolem už tehdy začaly okupovat všudypřítomné břízy. V protilehlém svahu pod cestou zářily za slunečných dní hladiny mnohačetných tůní, kaluží a jeleních kališť. Celá tato lokalita byla a vlastně neustále je rozsáhlým mokřadem. Když Mourový potok razí cestu na sever nasytí vodou nevelkou Parmovu nádrž, skočí pod lesní cestu a pod ní pak krásně meandruje v pokračujících nekonečných březinách, až se prodlouží k hájovně Okrouhlík. Za hájovnou potok opustí lesy a protéká Zaječovem.

Vraťme se však do rodiště potoka, do Jedliny a Jordánu. Dnes už z cesty napříč Jordánem mokřady neuvidíte. Ne, že by tam nebyly. Naštěstí je tenhle kouzelný kout brdského lesa plný mokřadů. Jsou tady větší či menší rašeliniště zrozená dávno v rozsáhlých prameništích Mourového potoka a relativně mladá, vznikla ještě nedávno činností armády. Rašeliniště totiž vznikají i v místech mělkých depresí s neprostupným podložím a vysokým úhrnem srážek a tedy nejen v okolí pramenů. Jordán a vůbec brdské „dopadovky“ kombinaci obojího.

Podstatná část Jordánu je dnes zarostlá břízami, které místy tvoří souvislý březový les, jinde je rozvolněný březový porost díky terénním průrvám po dřívějších střelbách z palubních kulometů, ale i po shazování cvičných bomb z letadel. Jinde březinu vystřídají i poměrně rozsáhlá, čistá vřesoviště, v podmáčených místech již zmíněná rašeliniště i světliny porostlé lesními travinami.

Odlesňování cílové plochy při budování brdské střelnice odhalilo unikátní geomorfologické útvary. Jako pozůstatky z doby ledové tu místy můžeme narazit na kamenné polygony a mrazové trhliny. Podobné útvary jsou i v sousedním Toku. Jordán tak ne náhodou připomíná severskou tajgu zapomenutou uprostřed Čech. I proto je bývalá „dopadovka“ Jordán včetně Dlouhého vrchu a jeho okolí s údolím Mourového potoka je nejen krásným přírodním, ale i fotogenickým skvostem celých Brd.

Na Jordánu proto najdeme typické druhy rašelinišť známé třeba z pohraničních hor. Roste tu hojně masožravá rosnatka okrouhlolistá nebo různé druhy ostřic a nesmíme opomenout ani suchopýr. V pozdním létě návštěvníci uchvátí voňavé lány kvetoucích vřesů a červené bobule zrající brusinek. Těžko přístupná místa jsou útočištěm jelenů a divočáků. V rašeliništích také žije černá forma zmije obecné a mrštná a otužilá ještěrka živorodá.

Karel Hutr
redakce@prirodatv.cz
Foto: Karel Hutr