Na Mnišských loukách vznikla čtrnáctá rezervace velkých kopytníků v zemi

Již probíhající pastva velkých kopytníků v ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře a ptačím parku Kosteliska u Dubňan jasně ukazuje, jak zásadní je tento typ managementu pro podporu ohrožených a ubývajících lučních i dalších mokřadních druhů ptáků. Zvířata budou na Mnišských loukách spásat pět hektarů zarůstajících a dosud jen z části obhospodařovaných luk ve východní části parku.

„Aktuálně tu dominují tři druhy rostlin - chrastice rákosovitá, kopřiva dvoudomá a zblochan vodní. Úkolem koní bude spásáním potlačit dominantní druhy trav a kopřivy, dát tím prostor ostatním rostlinám, ale především snížit snížení snížení porostu tak, aby prosvětlili a zpřístupnili pro bahňáky mělké tůně a deprese, které v předchozích letech nechali vytvořit ČSO a Liberecký kraj,“ řekl Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.

Podle Dalibora Dostála, ředitele ochranářské společnosti Česká krajina, která zvířata pro novou rezervaci bezplatně poskytla, na Mnišských loukách vznikla čtrnáctá rezervace velkých kopytníků v České republice a první v Libereckém kraji. „Jsme rádi, že s přirozenou pastvou velkých kopytníků tak aktivně pracuje právě Česká společnost ornitologická, která jako významná a respektovaná ochranářská organizace může pro rozšiřování tohoto způsobu péče o krajinu udělat velmi mnoho,“ uvedl Dostál.

Dlouhodobá pastva svou mozaikovitostí podpoří také bezobratlé živočichy a zvětší tak potravní nabídku hmyzožravých ptáků. „Společně s tím budou koně sešlapem napomáhat k rozbahnění okrajů tůní, čímž vytvoříte skvělé podmínky pro sběr potravy pro čejky chocholaté či bekasiny otavní. Na rozbahněných místech sbírají bezobratlé i kulíci říční či pěvci jako bramborníčci či dokonce rákosníci. Mozaikovitost porostu společně s podmáčením by mohla přilákat i vzácné chřástaly kropenaté, kteří se v hnízdní sezóně na Mnišských loukách pravidelně zastavují. Jsme velmi zvědaví, co ukáže nadcházející hnízdní sezóna,“ těší se správce ptačího parku Mnišské louky Josef Rutterle.

Koně budou mít na pastvině přirozený zdroj vody. „Mnišské louky jsou specifické svým zachovalým vodním režimem, kdy zimní a jarní rozlivy meandrující řeky Ploučnice a potoka Šporky přirozeně plní vodou tůně a v loukách. Tím se liší především od nejstaršího ptačího parku, Josefovských luk, kde tuto funkci plní obnovený historický luční závlahový systém," vysvětluje Martin Bacílek, který je v ČSO vedoucím oddělení ochrany ptáků.

Exmoorští koně jsou velmi odolné a soběstační plemeno, které může zůstat celoročně venku na pastvině. Díky tomu, že nebudou na rozdíl od běžné praxe dostávají odčervovací prostředky, bude jejich trus bohatý na hmyz a tím se stane dalším lákadlem pro luční ptáky. V zahraničí je obhospodařování cenných přírodních stanovišť extenzivní pastvou divokých koní či dalších druhů velkých kopytníků velmi běžné, v České republice začalo teprve v roce 2015.

Pastva v kombinaci se současnými metodami managementu, jako jsou hloubka tůní či úprava terénu, ještě více zefektivní obnovu a péči o ptačí park Mnišské louky a vytváření ideálních podmínek pro ptáky i další živočichy. „Od roku 2020 vytváříme v rozsáhlých mokřinách u České Lípy tento ptačí ráj. Nešlo by to bez podpory tisícovek dárců a příznivců, kterým srdečně děkujeme,“ poznamenala Lucie Hošková, zástupkyně ředitele ČSO a vedoucího fundraisingu. Náročný odchyt zvířat pro Mnišské louky poskytovateli odborníků Zoologické zahrady Liberec. Patnáctá rezervace velkých kopytníků by měla v příštích dnech vzniknout v Jihočeském kraji, nedaleko hranic s Rakouskem.

(hyš-dd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Česká krajina