Na Pálavě jsou nejrozšířenějšími dřevinami dub zimní a habr obecný
6. 12. 2023
Dubohabřiny jsou do jisté míry dílem člověka, který po staletí umně využíval dobrou výmladnost habru pro pařezení palivového dříví a dobrou kvalitu výstavků dubu zas pro dřevo konstrukční. Takovéto nízké a střední lesy v polovině minulého století nadobro ustoupily vysokým kmenovinám, což sice přálo rychle rostoucímu, stínomilnému habru, avšak vůbec ne konkurenční slabšímu, světlomilnému dubu.
V současných přerostlých dubohabřinách semenáčky dubu pod zástinem jen stěží zmlazují a lze se domnívat, že bez hospodářských zásahů by časem muselo vzniknout další slovo – habřina. Světlo však svědčí nejen dubu, ale také mnoha druhům rostlin v květnovém podrostu a na ně vázaného hmyzu, které se mezičasem staly vzácnými až ohroženými, například lýkovec vonný či jasoň dymnivkový.
Prosvětlování je tedy jedním z důležitých dlouhodobých cílů Správy CHKO Pálava, jak se lze lesů přesvědčit třeba na Děvíně, Milovické stráni, Turoldu a dalších místech. Mimochodem, habr se do České republiky po poslední době ledové vrátil až jako poslední lesní dřevina ve starověku z Karpat, a proto ve srovnání s Moravou nápadně chybí v jižních a západních Čechách, kam dosud přirozeně nestihl doputovat.
Kresby dubu zimního a habru obecného jsou součástí kolekce exponátů expozice Dům přírody Pálavy v Dolních Věstonicích, kterou připravuje @ Regionální muzeum v Mikulově a jejím autorem je malíř Petr Nesvadba.
Daniel Kadaš, botanik Správy CHKO Pálava
redakce@prirodatv.cz