Pátek

23. února 2024

Nyní

Zítra

Svátek má

Břehule je legální tunelář, konečná nora může mít hloubku až 120 centimetrů

1. 10. 2023

Břehule je legální tunelář, konečná nora může mít hloubku až 120 centimetrů 5 snímků
Břehule říční, opeřenec podobný vlaštovce či jiřičce, je v České republice chráněna zákonem jako ohrožený druh. Kromě výborného letu, který využívá k lovu hmyzu a při migraci do Afriky, vynikají břehule svou tunelářskou činností.

Hnízda si budují ve hlinitopísčitých březích vodních toků, kde si tvoří hnízdní noru, kterou začne hrabat nejprve samec pomocí zobáku, pak také za pomocí nohou i křídel. Po vykutání zhruba 20 až 30 centimetrů začne na noru lákat samičku. Poté oba pokračují v hrabání, a to často s pomocí i jiných jedinců. Konečná nora může mít hloubku až 120 centimetrů, většinou však 50 až 100 centimetrů. Na konci nory si, na rozdíl od podobně hnízdícího ledňáčka říčního, staví klasické hnízdo ze stébel a trav.

Regulace vodních toků, zejména jejich napřimování, tvorba umělých, opevněných břehů, velkou část těchto lokalit velice negativně pozměnila a staly se tak pro břehule neatraktivními. Břehulím často nezbývá nic jiného, ​​než vzít za vděk náhradním prostředím. Takovým útočištěm se stala i povrchová těžebna sklářského písku Střeleč, kde se nachází největší hnízdní kolonie tohoto druhu v Českém ráji.

I když jsou břehule vysoce teritoriální, svou noru a samičku v ní brání před nálety ostatních samců. Koloniální hnízdění má za následek až 14 procent mláďat, která se narodila jako důsledek mimopárové kopulace. Ani břehulím se nevyhýbá globální změny klimatu. Britská studie ukázala, že doba pobytu se v průběhu posledních zhruba 60 let prodloužila v průměru o 17 dní.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: CHKO Český ráj