Nová pravidla pro značení vín: větší přehlednost a jistota o jejich původu

Větší přehlednost v označování vín a větší jistota pro spotřebitele, odkud víno pochází, to jsou přínosy upravené vyhlášky o provedení některých ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství. Novela určuje, kdy mohou být na etiketě vín uváděny některé informace, například o historii vína či jeho výrobce, a vyobrazení určitého místa, objektu či erbu.

„Místa, objekty nebo symboly vážící se k České republice mohou být vyobrazeny pouze na etiketách vín vyrobených z tuzemských hroznů, jejichž místo výroby, nebo jejich výrobce, má k vyobrazení blízký geografický nebo historický vztah. To znamená, že omezíme klamání spotřebitelů prodejem zahraničních vín s etiketami, na kterých jsou známá místa České republiky. Nebude tedy možné, aby zákazník v lahvi opatřené etiketou s obrázkem například Pražského hradu objevil víno původem z Moldávie,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.

Novela také upravuje definice většinou tradičních výrazů užívaných pro označování vína, například „panenská sklizeň“ nebo „mladé víno“ a současně zavádí nové tradiční výrazy jako „rezerva“ a „grand“ rozlišující šumivá vína na základě délky jejich zrání. Jako „panenská sklizeň“ může být označeno pouze víno vyrobené z hroznů z první sklizně vinice, přičemž nově může být toto víno sklizeno již v druhém roce po výsadbě.

V případě „mladého vína“ byla prodloužena lhůta, ve které se může nabízet spotřebitelům až do 30. dubna roku následujícího po sklizni. Šumivá vína vyráběná tradiční metodou druhotného kvašení v lahvi, která zrála v lahvích na kalech minimálně 18 měsíců, může být označena jako „rezerva“, v případě, kdy zrála nejméně 30 měsíců, jako „grand rezerva“.

Naprostou novinkou je vytvoření základního právního rámce s vymezením technologických postupů pro „oranžová vína“, „nefiltrovaná vína“ a přirozeně šumivá vína typu „pétillant naturel“, jejichž obliba u spotřebitelů významně roste. Oranžová vína získávají svou osobitou barvu a chuť dlouhou macerací, nefiltrovaná vína neprocházejí během procesu svého zrání a lahvování filtrací a ponechávají si svůj přirozený jemný zákal.

Vína typu „pétillant naturelt“ nebo také „PET NAT“ jsou přirozeně šumivá vína, která se ještě před ukončením kvašení stáčí do lahví a opatřují nejčastěji korunkovým uzávěrem. Jejich jemné bublinky tedy nevznikají druhotným kvašením po přidání kvasinek a cukru, jako je tomu u tradičních šampaňských metod.

(hyš-vb)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: Facebook vinazmoravy.vinazcech