Sobota

15. června 2024

Nyní

14°

Zítra

14°

Svátek má

Novela zákona: Lepší ochrana krajiny i rozvoj agrovoltaiky

13. 10. 2023

page.Name
Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu nově zahrne část krajinných prvků, jako jsou meze, remízky nebo mokřady, do zemědělského půdního fondu. Díky tomu nebude muset zemědělec nebo vlastník byrokraticky při tvorbě takových prvků převádět půdu mimo něj. Pomůže překonat pohled, že krajinné prvky jsou něčím neprospěšným pro zemědělství, ale že jsou naopak nedílnou a potřebnou součástí zemědělské krajiny.

Smysluplné krajinné prvky mohou plnit reálné protierozní funkce, podporovat biologickou rozmanitost, zlepšovat kvalitu půdy ve svém sousedství a pomáhat zadržovat vodu v krajině. Česká krajina byla o krajinné prvky v minulých desetiletích systematicky připravena, což ji činí speciálně zranitelnou vůči dopadům klimatických změn, jako jsou přívalové deště nebo sucha. Právě systematická obnova krajinných prvků je proto jedním ze stěžejních řešení adaptace krajiny na klimatickou změnu, ochrany půdy před erozí, znečištění vodních zdrojů pesticidy a živinami a rozmanitost území na zemědělskou krajinu vázaných druhů.

Novela zákona přináší také definici agrovoltaiky, tedy instalace fotovoltaických panelů na zemědělské půdě, kdy je zároveň zachovaná zemědělská produkce. Pro takové elektrárny pakdle novely nebude docházet k vynětí ploch ze zemědělského půdního fondu. Zákon počítá s tím, že v praxi půjde o umisťování panelů v sadech, vinicích či chmelnicích. Agrovoltaika však půjde umisťovat i na nejkvalitnější zemědělské půdě, naopak po skončení pětileté přechodné lhůty nepůjde využít tuto půdu na výstavbu klasické fotovoltaiky, ale ani skladů či výrobních hal. Klasickou fotovoltaiku bude i nadále možné umístit na méně kvalitní půdu, plochy původních průmyslových činností a samozřejmě na střechy.

Podle Jiřího Koželouha, vedoucího energetického programu Hnutí DUHA, novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu přináší novou možnost citlivě sladit zemědělské hospodaření a výrobu čisté energie ze slunce. „Nyní je potřeba ještě uzákonit efektivní sdílení elektřiny, aby mohla být hospodárně využita i elektřina. Jen agrovoltaika však stačit nebude, do krajiny je nutné citlivě s ohledem na zájmy ochrany přírody zasadit i větrné elektrárny, které fotovoltaiky velmi dobře doplňují. Proto je potřeba zrychlit jejich povolování a také vyčlenit akcelerační zóny, tedy místa s minimálními střety s dalšími veřejnými zájmy, kde bude povolování ještě rychlejší a jednodušší,“ řekl.

Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA , se domnívá, že novela přináší důležitý krok v nápravě situace, kdy jsou zemědělci i vlastníci půdy spíše demotivováni krajinné prvky na své půdě vytvářet nebo udržovat. „Ministra Hladíka lze tedy za tento krok pochválit. Nicméně jde jen o první krok, protože mnoho problémů stále zůstává a sám tento krok k plošné obnově krajinných prvků nepovede. Klimatická změna postupuje rychlým tempem, nelze proto na nic čekat. Je potřeba skutečně odstraňovat další překážky a motivovat zemědělce. Problematická je zejména tvorba krajinných prvků v rámci zemědělských dotací ze Společné zemědělské politiky, které jsou přitom jedním z hlavních faktorů, kterým se zemědělci v hospodaření řídí,“ uvedl.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto