Pátek

23. února 2024

Nyní

Zítra

Svátek má

Stromy podél silnic stále mizí. V deseti krajích se převážně kácí

20. 10. 2023

page.Name
Na základě údajů krajských správ silnic zaznamenala Arnika, spolek zaměřený na ochranu životního prostředí, stále rostoucí počet pokácených stromů podél silnic, které nebyly dostatečně nahrazeny novými výsadbami. Ztráta těchto stromů je alarmující a negativní vliv na naši krajinu zřejmý.

Na celostátní úrovni neexistuje souhrnný přehled o kácení stromů v alejích podél silnic. Data proto Arnika získává od jednotlivých krajských správ silnic. Některé z nich však neposkytují kompletní údaje a přesné statistiky chybí. Do statistiky navíc nejsou zahrnuty všechny silnice. Jejich správa je roztříštěná, silnice I. třídy, rychlostní silnice a dálnice jsou ve správě Ředitelství silnic a dálnic ČR, místní a účelové komunikace spravují obce a hlavní město Praha spravuje kromě dálničních komunikací všech typů komunikací vedoucích městem.

Navíc například vědomé kácení po živelních událostech mohou provádět jednotky integrovaného záchranného systému bez vědomí správců silnic. Celkové počty stromořadí, která zmizela od silnic, mohou být výrazně vyšší. I ze zpracovaných od krajských správ silnic však vyplývá, že stromy u silnic výrazně ubývá.

Od roku 2003 do konce minulého roku bylo u krajských silnic vykáceno celkem 326 497 stromů, přičemž jich bylo vysazeno pouze 202 394. Tento nevyrovnaný poměr ukazuje, že stromy v české krajině postupně mizí. I když výskyt pokácených stromů loni klesl ve srovnání s předchozím rokem, poměr vykácených stromů k novým výsadbám byl horší než v letech 2020 a 2019.

O data s vysazenými stromy nestojí stát ani kraj

Chybí také zásadní informace o tom, jak jsou nové výsadby úspěšné nebo kolik stromů vysázených u silnic před deseti lety zdárně prospívá. Nevíme tedy, jak jsou nové výsadby u silnic efektivní a zda provozní náklady SÚS jsou v dostatečné míře vykládány na následnou údržbu. Správný hospodář by měl mít přehled o rozsahu a stavu svého majetku, aby mohl plánovat jeho údržbu,“ řekla Marcela Klemensová, vedoucí kampaně Zachraňme stromy spolku Arnika.

V České republice však bohužel úřady přehled nemají. Arnika letos oslovila krajské správy, zda provozují nebo spravují nějakou formu databáze nebo mapového serveru, která by evidovala dřeviny na pozemcích v jejich správě. Čtyři správy silnic odpověděly stručně „ne“ a šest neodpovědělo vůbec. Pouze tři krajské správy odpověděly, že nějakou databázi mají, jde o databázi nebo pasporty dřevin vytvořené kvůli evidenci stromů vysazených nebo prováděných z dotačních titulů, nebo o nově zavedené databáze, které teprve naplňují potřebné údaje. Pouze v jednom případě byl zmíněn plán péče, jako plánovaná a potřebná součást databáze.

Jsme ještě asi hodně daleko od doby, kdy krajské správy silnic budou mít něco srovnatelného s německou zemí Meklenbursko – Přední Pomořansko, kde je na webu Státního úřadu pro silniční stavby a část dopravy, věnovaná ochraně a zachování alejí včetně mapy. Do této doby bude mít svůj význam i zjednodušená verze dotazování a z něj vycházející statistika kácení a výsadeb, kterou každoročně předkládá Arnika,“ uvedla Klemensová.

Situace se zhoršuje, stromy ubývá

Ze statistiky lze vyčíst dlouhodobé, znepokojující trendy. Poměr vykácených a vysázených stromů ukazuje, že
za každé tři vykácené stromy nebyly vysazeny ani dva nové. Dlouhodobě jsou na tom nejhůře kraje Královéhradecký, Karlovarský a Plzeňský. Kraje, ve kterých je situace příznivější a dlouhodobě se daří nahrazovat pokácené stromy novou výsadbou v poměru přibližně 1:1 jsou Středočeský, Moravskoslezský, Jihomoravský, Vysočina. Nejlépe si vede kraj Liberecký.

Někdy jsou nové stromy vysazeny na jiných místech, než byly pokáceny, což může ovlivnit kvalitu obnovy alejí podél silnic. Přesnější údaje jsou za období 2014 až 2022, kdy bylo 24,79 procenta stromů vysázeno jinde než u silnic, kde se kácelo. Loni bylo vysazeno mimo místo kácení, tedy jinde než u silnic, 12,86 procenta nových stromů, což ukazuje, že problém s obnovou přetrvává.

Podívejte se na podrobnější statistiky kácení za rok 2022

Poměr vykácených a vysazených stromů dopadl nejlépe ve Středočeském kraji, kde se zároveň nejvíce sázelo. Vysázeli tam 2529 nových stromů a vykáceli 602. Za každý vykácený strom zde v loňském roce tedy vysázeli 4,2 nových. Hodně, 1733 stromů, vysázeli také silničáři ​​v Jihomoravském kraji. Zároveň však poměrně velké množství, celkem 1566 stromů, vykáceli. Nejhorší poměr vykácených a vysázených stromů měl v roce 2022 Královéhradecký kraj. Vykáceli v něm 4402 stromů, vysadit se jim podařilo jen 185. Znamená to, že vysadili jeden strom za 23,79 poražených.

Změnit přístup ke stromům podél silnic, legislativu a provozní rozpočty silničářů

Musíme silniční zeleň povýšit, dát jí velký důraz, velkou hodnotu, na mnoha místech tyto stromy vrátit do krajiny, ale takovým způsobem, aby to nezpůsobilo konflikty,“ řekl v květnu letošního roku ministr životního prostředí Petr Hladík na semináři Udržitelnost doprovodné silniční zeleně v Trpišově. To však bude chtít hlubokou změnu v přístupu státu i krajů k této problematice. Pro stromy u krajských silnic je potřeba pozemek o šířce 4,5 metru od krajnice a zároveň asi dva metry za zasazeným stromem.

Aktuálně silničáři ​​takové pozemky ve správě nemají a ani finance na jejich vykupování. Vlastníci okolních vhodných pozemků je navíc často nechtějí prodat. Krajské správy silnic také nemají finance a motivaci pro to, aby měly na manažerské pozici „dendrologa/arboristu”, a aby vzdělávaly technického zaměstnance. Krajské správy silnic nemají ani odpovídající techniku ​​a lidské zdroje na to, aby prováděly údržbu komunikací šetrně s ohledem na stromy.

Tyto problémy i nadále pokračovat deset let, V roce 2013 jsme totiž společně se silničáři ​​​​​​​​​​poprvé definovali . Je řešení v dohlednu? Pouhé přednášky o vzdělávacích akcích a stížnostech jednotlivých správ silnic nestačí. K řešení je potřeba spolupráce na úrovni několika ministerstev,“ dodala Marcela Klemensová z organizace Arnika.

(hyš-lp)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: Stanislava Bürgerová, Facebook KSÚS SČK